Ostatky vojáků z Králova Pole možná čeká stěhování. Doporučila ho komise

Brno - Ostatky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Brna, by se podle některých odborníků měly z hromadného hrobu v Brně-Králově Poli přesunout na čestné pohřebiště na Ústřední hřbitov. Takové doporučení dala dnes městské radě komise odborníků, která o památníku měsíce jednala. Komise však zároveň doporučila, aby památník v Božetěchově ulici zůstal zachován, i kdyby byla těla převezena, a připomínal válečné události.

O odstranění symbolu srpu a kladiva rozhodla městská rada už v lednu. Komise se proto k záležitosti už nevyjádřila. Doporučení směřovala hlavně k nakládání s ostatky - podle názoru většiny by se měly přesunout z nedůstojného místa u silnice v Králově Poli na čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově, které je osvoboditelům Brna vyhrazeno. Převoz by se měl uskutečnit na náklady města.

Dokument, který komise schválila, dostane k jednání městská rada. Na ní bude, jak rozhodne. Primátorův náměstek Martin Ander (SZ) minulý týden převoz těl nepodpořil, podle něj by s ním musela souhlasit ruská strana, která se prý k podobnému rozhodnutí nechystá. „Je potřeba s Rusy velmi citlivě jednat,“ řekl ČTK dnes i primátorův náměstek Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Podle historika a člena komise Pavla Palečka je však na vůli města, zda společné česko-ruské komisi pro válečné hroby krok navrhne. Členové komise by pak návrh posoudili a rozhodli.

Ruská strana se k návrhu ostatky převézt nevyjádřila. Alexej Kolmakov z Generálního konzulátu Ruské federace v Brně řekl, že dnes konzulát stanovisko nevydá. Dřív však podle Rychnovského Rusové nesouhlasili ani s detailním průzkumem hromadného hrobu. Nakonec se uskutečnil nedestruktivní metodou bez použití sondy.

Komise odborníků zároveň doporučila, aby se v Brně o událostech z konce druhé světové války víc bádalo. Radnice by prý měla vyhlásit grant, který by umožnil historikům se tématu hlouběji věnovat a rozšířit poznání v této oblasti. Podle Palečka je v Brně řada institucí, které by se na tom mohly podílet: Archiv města Brna, Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, Moravský zemský archiv, pracoviště Akademie věd i fakulty Masarykovy univerzity a Univerzita obrany. „Nové informace, jak osvobození Brna probíhalo, by byly přínosem. Včetně zachycení vzpomínek pamětníků, kterým už je dnes přes 90 let,“ řekl Paleček.

Komise se kvůli podobě královopolského pomníku scházela několik měsíců. Jednání odstartoval spor o srp a kladivo. Radnice na památník symboly, které předtím bývalý místostarosta Brna-Králova Pole René Pelán (ODS) odstranil, letos vrátila. Proti se postavilo na 1 500 lidí v podpisové výzvě, Vojenský historický ústav doporučil prostou rudou hvězdu. Letos městská rada rozhodla o odstranění symbolů. Firma nyní na podobu pomníku zpracovává projekt. Další firma zjišťuje přesnou polohu hromadného hrobu. Podle některých informací leží zčásti za hranicí památníku v sousedním parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...