Od Varšavské smlouvy k plnohodnotnému členství v NATO

Praha - Česká armáda vznikla při zrodu samostatné České republiky s příchodem roku 1993. Po šesti letech probíhající transformace vojenských sil dovršila zásadní přeměnu bezpečnostních podmínek země a budování její obrany. 10 let po zániku vojenského paktu Varšavské smlouvy 12. 3. 1999 podepsal tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan protokol o vstupu České republiky do NATO, které ještě před listopadem 1989 platilo za úhlavního nepřítele. Po další dekádě Armáda České republiky (AČR) představuje plně transformovanou součást vojenských sil NATO. Od ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Současná právní úprava počítá s vyhlášením branné povinnosti pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.

Předchůdcem AČR byla před rokem 1954 Československá armáda, posléze v letech 1954-1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a do vzniku samostatné ČR (1990-1993) opět Československá armáda. Tu 1. leden 1993 rozdělil na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenskej republiky.


Česká armáda se brzy po svém vzniku začala postupně reorganizovat podle modelu blízkého armádám Severoatlantické aliance a její začlenění do NATO záhy označila za svou prioritu. V roce 1997 potvrdilo Česko ochotu převzít vojenské závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy. Tehdejší ministr obrany Miloslav Výborný prohlásil, že ČR je připravena začlenit 90 procent svých ozbrojených sil do aliance. V témže roce bylo rozhodnuto o vstupu ČR do NATO v první vlně přidružování společně s Maďarskem a Polskem. O dva roky později se Česká republika stala právoplatným členem aliance.

Reforma AČR

Vstupem do NATO přijala Česká republika závazek k reformě ozbrojených sil, jejímž centrálním tématem se stala armádní profesionalizace a vytvoření specializovaných jednotek pro mezinárodní i domácí mise. Reforma, která odstartovala rokem 2002, zahrnovala novou velitelskou strukturu, rušení řady stávajících a vznik nových jednotek, nové rozmístění vojenských posádek a základen, modernizaci a nákup nové techniky a výzbroje.

K 1. lednu 2005 došlo ke zrušení povinné vojenské služby a vznikly profesionální ozbrojené síly České republiky. Koncem roku 2006 část ozbrojených sil dosáhla počáteční operační schopnosti, což je stav odpovídající standardům aliance. Na reformu ozbrojených sil navázala v roce 2007 Transformace resortu ministerstva obrany. Proces transformace byl potvrzen novou Vojenskou strategií, kterou česká vláda schválila v červenci 2008. Konstatuje se v ní, že soudobým hrozbám bude naše republika schopna efektivně předcházet a čelit pouze na základě mezinárodní spolupráce.

Postupná redukce početních stavů

Armáda ČR v době svého vzniku v roce 1993 čítala více než sto tisíc vojáků. V následujících letech prošla složitým procesem redukce početních stavů a vytváření nových organizačních struktur. V roce přijetí ČR do NATO armádu tvořilo 23 000 vojáků z povolání a 33 000 v základní službě. S nástupem reformy stavy nadále klesaly. V loňském roce již armádu tvořilo přes 25 000 profesionálů a necelých 14 000 občanských zaměstnanců.

Zahraniční mise

V centru pozornosti byla od vzniku armády česká účast v zahraničních mírových misích. Ještě před vstupem do aliance se čeští vojáci zapsali v rámci mezinárodních sil OSN (protichemická jednotka v Perském zálivu a operace UNPROFOR/UNCRO/ UNTAES). Posléze se již pod velením NATO zapojili do mírových operací IFOR a SFOR v Bosně a Hercegovině, stejně tak v pozorovatelských misích OSN a OBSE. K prezentaci ČR přispěla i vojenská spolupráce v rámci programu Partnerství pro mír.

V současné době probíhají mise:

  • Mise KFOR v Kosovu
  • Operace Althea pod vedením Evropské unie v Bosně a Hercegovině
  • Výcviková mise NATO NTM-I v Iráku
  • V rámci mise ISAF působí v Afghánistánu rekonstrukční tým, Polní nemocnice a speciální jednotka SOG
  • Nedaleko jihoirácké Basry slouží v rámci mise MNF-I stovka českých vojáků. Plní úkol ostrahy a ochrany mezinárodní základny
  • Vstup ČR do NATO autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/732/73166.jpg
  • Počet vojáků v české armádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/731/73086.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/706/70524.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...