Obec Diváky připomíná život a dílo bratří Mrštíků

Diváky (Hustopečsko) - Malá obec Diváky, ve které žije okolo pěti set obyvatel, leží asi třicet kilometrů severně nad Břeclaví. Místní jsou patřičně hrdí na odkaz slavných spisovatelů, bratří Mrštíků, kteří v obci žili. Za Aloisem i Vilémem přijížděli na počátku 20. století významné kulturní osobnosti té doby. Obec Diváky se tak stala moravským kulturním centrem. Život Diváckých je mimo jiné zachycen v díle Rok na vsi aneb Kronika moravské dědiny.

„V roce 1889 učil Alois Mrštík jako pomocný kantor v nedalekých Těšanech a bylo mu nabídnuto místo řídícího učitele na zdejší jednotřídce, což je budova dnešního obecního úřadu. V jedné třídě učil zhruba osmdesát místních dětí. A večer potom při petrolejce sepisoval Rok na vsi,“ uvádí do historie obce pracovník Památníku bratří Mrštíků Jaroslav Němeček.

Později se do Divák přistěhoval i bratr Vilém, v jehož domě je dnes muzeum bratří Mrštíků. Do malé obce začaly dojíždět významné návštěvy. Za autory Maryši zavítal například Petr Bezruč, Dušan Jurkovič, Joža Uprka, Leoš Janáček nebo Josef Merhaut. Bratři kromě uměleckého života taky vášnivě včelařili nebo se věnovali vinařství.

4 minuty
Tři minuty z Divák
Zdroj: ČT24

Vilém Mrštík, který dlouhodobě trpěl psychickými problémy, zakončil svůj život sebevraždou. „Spáchal ve sklípku sousedního domku sebevraždu tak, že si skalpelem podřezal krční tepny a několikrát se bodl do krajiny srdeční,“ tvrdí Němeček. Dnes Vilém Mrštík odpočívá na diváckém hřbitově ve stínu kříže, který navrhl Dušan Jurkovič. Alois Mrštík je pochován v Brně, kde zemřel třináct let po svém bratrovi na tyfovou nákazu.

První zmínka o obci, tehdy ještě pod jménem Diwaci, se objevuje už v dokumentech z roku 1210. Originály listin se ale nedochovaly, proto oficiálně doložená existence Divák je o sedmadvacet let mladší. Na konci 17. století vznikl v obci klášter, z něhož se později stal i zámek. Ten během druhé světové války sloužil coby polní nemocnice a po roce 1945 zde setrvávali židé, kteří přežili holokaust. Před sedmi lety Jihomoravský kraj zámek prodal. Mezi další památky obce patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a především Památník bratří Mrštíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...