Praha - Desetiletou Kristýnu Fontanive v září policie a soudní exekutoři násilím přímo před školou v Bechlíně na Litoměřicku odebrali matce, paní Ungerové. Poslali ji do Itálie za otcem, s nímž se matka soudí o péči. Dívka nyní žije v Itálii v rodině svého otce. České úřady o ni žádný velký zájem nejeví. Malá Kristýna navíc trvá na svém, že chce žít v Česku. Nicméně zatím se zdá, že to nikoho nezajímá. O tom, zda bude muset zůstat v Itálii, bude na přelomu ledna a února rozhodovat italský soud.
O tom, zda Kristýna bude moci zpět za matkou, rozhodne italský soud
Kristýna byla ještě o prázdninách v Česku. Teď už je tři měsíce v Itálii, kam ji v září odvezli úředníci přímo ze školy. Okresní soud v Litoměřicích tehdy potvrdil exekuční příkaz, který vydala italská strana. Italští úředníci tak zareagovali na skutečnost, že matka s Kristýnou přijela v srpnu 2007 do Česka, ale zpět do Itálie se již s dcerou nevrátila. V Itálii teď Kristýna žije pod stálým dohledem svých italských prarodičů, otce, ředitelky místní sociální služby a policie.
Italové upřednostňují rodinu otce
Kristýna měla původně bydlet u svého otce. Vidí ho ale jen příležitostně, protože žije u prarodičů. Tam ji může matka každý den mezi osmou a devátou večer volat. Dovolá se většinou pouze tak ve třetině případů. Se svojí sluchově postiženou matkou se může malá Kristýna stýkat jen v jedné místnosti v předem daných hodinách stanovených místní sociální službou. Kristýna ji nesmí nic přinést, ani doma namalovaný obrázek.
Děti z rozdělených mezinárodních manželství trpí tím, že se jejich rodiče nedokážou domluvit. Od toho tady ale jsou instituce, aby v takovém případě děti chránily. Jenže ne vždy rozhodují v zájmu dítěte. Například Kristýna odhalila, že obrázek rodiny, který namalovala pro psycholožku a který je založený ve spisu, upravila sama šéfka místní sociální služby. Ta pod postavu muže připsala slovo „táta“. Jenže skutečný otec nemá vůbec žádné vlasy. Kristýna totiž namalovala nového přítele své matky. Ředitelka italské sociální služby se s Českou televizí, podobně jako prarodiče a otec malé Kristýnky, odmítla bavit. Se stejným mlčením se Česká televize setkala i u soudu, který má případ na starosti.
Problém mají i tamní média, která se Kristýniným osudem zabývají. Naráží na zákon na ochranu osobnosti. „Nemůžeme dávat do tisku informace o nezletilých dětech, můžeme o nich psát, ale tak, aby nebyla možná jejich identifikace. Velmi obtížně se dozvídáme skutečný stav věcí a kde je pravda,“ přiblížila ČT možnosti italských médií Marcella Corrà, šéfredaktorka Corriere delle Alpi.
Zajímá malá Kristýnka české úřady?
Jednou Kristýnu navštívil český velvyslanec, kterému dívka předala dopis, že se chce vrátit do Česka. Přestože italský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí nabídl už týden po exekuci svému českému protějšku osobní setkání s Kristýnou, dosud za ní nikdo nebyl. Šéfka Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Lenka Pavlová ale tvrdí, že Italové s českou stranou nekomunikují. Prý dělá vše, co je v jejích možnostech.
Kristýna kvůli tomu, že nechce žít v Itálii, ale v Česku, napsala už desítky dopisů. Učitelkám, advokátům, českému velvyslanci i prezidentovi. Přesto zatím nikdo názory desetiletého dítěte nebere vážně. Český soud je neakceptoval a ani ten italský se k tomu zatím nemá.
České ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že prvořadý je pro ně zájem dítěte, a proto hodlá prověřit, zda úřad Lenky Pavlové skutečně udělal vše, co mohl. Dopisem malé Kristýnky se prý bude zabývat i kancelář prezidenta Klause.
Právo: Dítě se po únosu jedním z rodičů má vrátit zpět
Skutečnost, že matka odjela s dcerou z Itálie bez vědomí otce, se řeší podle haagské úmluvy o mezinárodních únosech dětí. Podle ní je prioritou návrat dítěte do země, kde před převozem žilo se svými rodiči. Zůstat s „únoscem“, často matkou, může dítě pouze tehdy, pokud se prokáže psychická či zdravotní újma, kterou by dítěti návrat způsobil. Soud na základě haagské úmluvy rozhoduje pouze o navrácení dítěte, otázku svěření do péče řeší jiný soud.
Příběh Gabriely Ungerové
Matka Gabriela Ungerová přijela z Itálie do Česka v srpnu 2007 jen s dcerkou Kristýnkou a pár věcmi. Její manžel Marco Fontanive totiž jejich dceru podle její verze zneužíval, ale italské úřady matce nepomohly. Věřila, že pomoc najde doma. Nicméně Okresní soud v Litoměřicích potvrdil exekuční příkaz, který vydala italská strana. Policie pak dívku matce odebrala a odvezla k otci.
Matka, která v Itálii žila 13 let, o rozvod požádala v roce 2006. Oba se seznámili na paralympiádě. „Závodili jsme na lyžích za neslyšící,“ vzpomíná Gabriela. „Když jsem odjížděla do Itálie, netušila jsem, jaké ponižování tam zažiji, že jako Češka tam budu na nižší úrovni,“ vzpomíná na život ve Feltre, obci 90 kilometrů od slavného milionářského střediska Cortiny d' Ampezzo. Vztah manželů zkrachoval, když Kristýnce byly čtyři roky. „V té době začalo i manželovo nevhodné chování k dceři. Já jsem to říkala místní policii, ale nikdo mě nebral vážně. O rozvod jsem požádala v roce 2006, ale tam se čeká tři roky, než je povolen.“