Nové ve starém - Zlín

Nové ve starém - Současná architektura a historické město je název dlouhodobé kampaně Národního památkového ústavu, která má zdůraznit hodnoty současné kvalitní architektury v harmonii s památkovými místy a městy. Trošku jinak je to samozřejmě ve Zlíně, i když ani zde to nemají vždy památkáři jednoduché. Jak vyplývá z odpovědí rozhovoru, který jsme vedli s Ing. Věrou Horovou z pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži. Zlín je tak po Ostravě, Liberci a Ústí nad Labem dalším městem, které je v rámci projektu NPÚ na webu ČT24 představováno.

Zlín je unikátním jevem – výstavba v době expanze Baťova průmyslového gigantu je evropským architektonickým pokladem moderní urbanistiky a architektury. Daří se toto zajímavé a bezesporu kvalitní prostředí dostatečně chránit? Většina domků a vilek z Baťovy éry je doplněna vlastní tvorbou bydlících – nové přístřešky, chlívky, zádveří, ba i přístavby. Jak se k tomuto samovolnému vývoji staví památkáři?

Město Zlín bylo prohlášeno v roce 1990 městskou památkovou zónou, mimo tuto plošnou ochranu jsou jednotlivé architektonicky významné stavby chráněny jako nemovité kulturní památky. Hodnota baťovských typových domků a vilek spočívá především v tom, že vytváří ucelené obytné části jednotného vzhledu a urbanistické struktury a tyto jsou pak funkční součástí unikátního urbanistického konceptu města. Samotné domky trpí malou konstrukční i materiálovou životností a jejich revitalizace není v rozporu se zájmy památkové péče, pokud budou respektovány zmíněné hodnoty území, tzn. architektonický vzhled domů s fasádami z režného zdiva a hmotová skladba zástavby. Tyto podmínky však zmíněné stavební úpravy bizardních tvarů, barevnosti a materiálů nesplňují a památkářům se nelíbí. Většinou se jedná o nepovolené stavební úpravy a porušení stavebního zákona.

V posledních letech dochází k určitým rekonstrukcím a vlastně tím i záchranným pracím přímo v bývalém průmyslovém areálu Baťových závodů. Můžete uvést příklady těch, které podle Vás splňují požadavky kvalitních projekčních i stavebních zásahů?

Hodnota zástavby průmyslového areálu spočívá především v zachování jeho celistvosti a atmosféry a jednotného architektonického výrazu továrních budov. Lze říci, že provedené úpravy dnes využívaných budov jsou ve většině případů z pohledu památkářů akceptovatelné. Nutno vyzdvihnout rekonstrukci správní budovy firmy Baťa č. 21 pro potřeby krajského úřadu, kulturní památky od arch. V. Karfíka. Zmínit lze i rekonstrukci budovy č. 23, která zajímavým a citlivým způsobem reaguje na stavebně-technický stav objektu, chráněné hodnoty území i požadavky investora.

Zlín, tehdy dočasně Gottwaldov, nespal ani v letech šedesátých a sedmdesátých. Vznikaly zajímavé a důležité stavby architektů Řepy, Rozhona či Plesníka. Které stavby z těch let pokládáte za kvalitní a obohacující?

V poválečném období pokračovala výstavba ve východní části města realizací výškových Morýsových a Drofových domů a obytných čtvrtí s velmi kvalitním bydlením v zeleni. Dále v 70. letech minulého století začala vyrůstat nová část města Zlína, sídliště Jižní Svahy od architektů J. Gřegorčíka a Š. Zeliny. V kontextu doby vzniku byla výstavba této městské části ojedinělým počinem z hlediska architektonického i urbanistického. Z architektonicky kvalitních solitérních realizací známých architektů, dnes převážně chráněných jako kulturní památky, lze vyzdvihnout práce architekta Z. Plesníka, např. budovu Fotografie nebo unikátní trojici vil J. Hanzelky, M. Zikmunda a Z. Lišky. Jednou z nejznámějších staveb té doby je „Divadlo pracujících“, dnes Městské divadlo od architektů M. Řepy a F. Rozhona. Hlavní budova je příkladem reprezentativní, bohatě materiálově i umělecky vybavené architektury s rysy bruselského stylu. Nutno říct, že i přes své nesporné kvality znamenala stavba v době vzniku hrubý zásah do historické struktury města spojený s asanací fary a dalších domů.

V posledních dvaceti letech měl Zlín opět štěstí na zajímavé stavby. A to nejen bankovní a správní budovy, jako Metrostav, Koperativa, Volksbank, Československá obchodní banka, Stival v Napajedlích, ale také stavby přímo určené veřejnosti. Některé z nich byly celostátně oceněny – především Zlaté jablko, Robot a práce rodačky Evy Jiřičné. Jak je hodnotíte Vy? Máte pocit, že dobře zapadají do prostředí tzv. starého Zlína či ladí s celkovou atmosférou města?

Možno říct, že nová výstavba 20. století zcela překryla historickou tvář města moderním architektonickým výrazem a zasáhla i do urbanistické struktury starého Zlína. Z historických budov zůstalo pouze několik objektů starší zástavby, kostel a zámek. Zmiňované stavby řešily dlouholeté problémy s prolukami zbylými nebo vytvořenými v 80. letech 20. století, dvě první od architekta S. Sládečka, přímo na historickém náměstí. Novostavby jsou řešeny v soudobém architektonickém pojetí a začleňují se do současného výrazu městského interiéru. Kongresové a univerzitní centrum od architektky Evy Jiřičné stojí na místě zbouraných Masarykových škol v moderním centru Zlína. Jedná se o objekty architektonicky i technicky velmi zajímavé, vymykající se pravoúhlé funkcionalistické tradici baťovské zástavby. Problémem je půdorysné vysunutí objektu kongresového centra v podélné ose směrem do křižovatky a vytvoření pohledové a komunikační bariéry v urbanisticky cenném prostředí tzv. Gahurovy zelené osy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...