Norská vláda pomáhá zachraňovat jihomoravské památky

Jižní Morava - Jižní Moravu navštívili zástupci Norského království. Přijeli si prohlédnout památky, na jejichž obnovu norská vláda přispívá statisíci eur. Právě díky těmto penězům se celkové obnovy dočkají i ty památky, které by jinak peníze těžko sehnaly.

Zámek v Blansku, plastiky a kašny na zámku v Mikulově a historické schodiště v rajhradském klášteře. Každá z těchto památek potřebuje opravit a žádná z nich na to nemá peníze. Pomoc našly až ve vzdáleném Norsku. Z takzvaných norských fondů získá každá z památek zhruba 300 tisíc eur, tedy asi 9 milionů korun. „Norské fondy, to byl takový oříšek pro nás, protože jsme nevěděli, co to je, nevěděli jsme, jak se to má vyúčtovat, jak se to má připravit,” uvedl převor rajhradského kláštera Augustin Gazda.

Peníze už jsou na účtech, opravy začnou v nejbližší době. Těsně před začátkem rekonstrukcí se do Rajhradu a Mikulova přijeli podívat dva norští zástupci - velvyslanec a náměstek ministra zahraničí. „Naše pomoc je jenom omezená a hodně práce je potřeba ještě udělat v budoucnosti. Ale doufám, že aspoň trochu pomůžeme a inspirujeme tak i další organizace, aby také přispěly,” řekl norský velvyslanec v Česku Peter Raeder.

Podle ředitele Regionálního muzea v Mikulově Petra Kubína bude opravena architektonická plastika a architektura na takzvaném čestném nádvoří . Dále dvě kašny, které budou zrestaurované a měla by být do nich zpátky zavedená voda.

Norské fondy jsou v České republice zatím novinkou. Na jejich zřízení se domluvila Evropská unie se státy, které sice nejsou jejími členy, ale požívají některé výhody. Tyto země, hlavně Norsko, pak sponzorují vybrané rozvojové projekty v nových členských zemích unie. „Jedno z kritérií je, že projekt by neměl mít možnost získat finanční prostředky z jiných zdrojů. To znamená třeba projekty kulturního dědictví,” uvedla vedoucí oddělení přípravy a koordinace ministerstva financí Ludmila Lefnerová.

O granty z norských fondů se letos uchází přibližně 360 projektů z celé republiky. Vítěze bude ministerstvo financí znát do konce března a rozdělí mezi ně 33 milionů eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...