Olomouc – Restaurátoři opravili v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku tamní vzácné barokní fresky. Jejich obnova stála dvacet pět milionů korun a z velké části ji zaplatilo Norské království, jehož fond je součástí evropských finančních mechanismů. Norský velvyslanec Jens Eikaas při této příležitosti odhalil v kostele pamětní desku.
Norové zaplatili rekonstrukci barokní fresky
Požár varhan, který vypukl po nedělní bohoslužbě v noci na 1. srpna 1927, zahalil nástěnné malby vytvořené Františkem Antonínem Šebestou pro šternberský chrám dýmem. Umělec pozdního baroka zvaný Sebastini je vytvořil v osmdesátých letech 18. století. Celá generace věřících zde pak viděla jen tmavou klenbu. „Ta freska byla výjimečně znečištěná. Náročnost celé rekonstrukce je v tom, že se to čištění musí opakovat. Malba se průběžně fixuje a znovu čistí. Používáme určitou kompozici rozpouštědel, ale předtím se musí celá malba zpevnit. Ve stavu, kdy je zpráškovatělá, je tak citlivá, že by zůstala i na prstech,“ vysvětluje restaurátorka Yvona Ďuranová.
Restaurátoři obnovili přes tři tisíce metrů čtverečních freskové výzdoby kostela. Do výšky dvaceti metrů museli stoupat po dvanácti žebřících. Nyní čekají na svou obnovu i varhany, kterým chybí skříň. „Obnova varhan je hrazená z finančních prostředků farnosti. Hlavní finanční tíže leží na farnosti a prostředky jsou získávány výhradně ze sbírek a darů věřících,“ zdůrazňuje farář Antonín Pechal. „To, že je šternberský kostel konečně vidět v celé své kráse jako před osmdesáti čtyřmi lety, je pro nás velmi důležité. Chceme tím signalizovat, že se město Šternberk stará o kulturní památky. Samotnému životu v kostele by zakouřené fresky nevadily, ale jestliže tam bylo něco tak krásného, bylo naším úkolem dostat tu krásu mezi lidi,“ říká starosta Šternberka Jaromír Sedlák.
Reportáž Pavla Konečného (zdroj: ČT24)
Freska nanebevzetí Panny Marie byla v tomto chrámu zakryta sazemi 30 353 dní. Na její obnově pracovalo deset restaurátorů dva roky.