Norové zaplatili rekonstrukci barokní fresky

Olomouc – Restaurátoři opravili v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku tamní vzácné barokní fresky. Jejich obnova stála dvacet pět milionů korun a z velké části ji zaplatilo Norské království, jehož fond je součástí evropských finančních mechanismů. Norský velvyslanec Jens Eikaas při této příležitosti odhalil v kostele pamětní desku.

Požár varhan, který vypukl po nedělní bohoslužbě v noci na 1. srpna 1927, zahalil nástěnné malby vytvořené Františkem Antonínem Šebestou pro šternberský chrám dýmem. Umělec pozdního baroka zvaný Sebastini je vytvořil v osmdesátých letech 18. století. Celá generace věřících zde pak viděla jen tmavou klenbu. „Ta freska byla výjimečně znečištěná. Náročnost celé rekonstrukce je v tom, že se to čištění musí opakovat. Malba se průběžně fixuje a znovu čistí. Používáme určitou kompozici rozpouštědel, ale předtím se musí celá malba zpevnit. Ve stavu, kdy je zpráškovatělá, je tak citlivá, že by zůstala i na prstech,“ vysvětluje restaurátorka Yvona Ďuranová. 

Restaurátoři obnovili přes tři tisíce metrů čtverečních freskové výzdoby kostela. Do výšky dvaceti metrů museli stoupat po dvanácti žebřících. Nyní čekají na svou obnovu i varhany, kterým chybí skříň. „Obnova varhan je hrazená z finančních prostředků farnosti. Hlavní finanční tíže leží na farnosti a prostředky jsou získávány výhradně ze sbírek a darů věřících,“ zdůrazňuje farář Antonín Pechal. „To, že je šternberský kostel konečně vidět v celé své kráse jako před osmdesáti čtyřmi lety, je pro nás velmi důležité. Chceme tím signalizovat, že se město Šternberk stará o kulturní památky. Samotnému životu v kostele by zakouřené fresky nevadily, ale jestliže tam bylo něco tak krásného, bylo naším úkolem dostat tu krásu mezi lidi,“ říká starosta Šternberka Jaromír Sedlák.  

2 minuty
Reportáž Pavla Konečného
Zdroj: ČT24

Freska nanebevzetí Panny Marie byla v tomto chrámu zakryta sazemi 30 353 dní. Na její obnově pracovalo deset restaurátorů dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...