Praha - Žádnou nemocnici na Vysočině nebude nutné kvůli odchodům lékařů zavřít. Jako jediná by však po 1. březnu mohla zcela fungovat jen nemocnice v Pelhřimově. Odchody z nemocnic v kraji podložilo výpovědí 56 procent lékařů. Nejvíc výpovědí podali anesteziologové, chirurgové, internisté a gynekologové. Největší počet výpovědí je v Jihlavě, potvrdil hejtman Jiří Běhounek. Situace na Vysočině je nejhorší v zemi, a tak se nemocnice pomalu připravují na možné omezování zákroků a přesouvání péče.
Nemocnice na Vysočině se zavírat nebudou, péči však omezí
„V pelhřimovské nemocnici je stav výpovědí takový, že činnost anesteziologicko-resuscitačního oddělení a jednotek intenzivní péče na chirurgii a interně by v dané situaci byla jako v jediné nemocnici v kraji zajištěna,“ řekl Běhounek. Jednou z možností budoucího krizového plánu podle něj je, že by nemocnice zajišťovala služby těchto oddělení do míry svých kapacit pro celý kraj. V ostatních nemocnicích podal výpověď takový počet anesteziologů, že by činnost oddělení akutní péče v plném rozsahu nemohla být zajištěna.
Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev nečeká, že lékaři výpovědi stáhnou. „Provoz bude nutné upravit tak, abychom i s minimem lékařů zajistili alespoň základní neodkladnou péči,“ uvedl Velev. Běhounek vyloučil, že by někteří lékaři na Vysočině své výpovědi stahovali. „Další alternativy zatím nemáme připraveny, stále čekáme, že ministerstvo zdravotnictví dojde k návrhu nějakého řešení. Lékaři čekají konkrétní návrhy reformy, zatím slyšeli jen prázdné sliby,“ řekl hejtman. Další schůzka vedení kraje s řediteli nemocnic se uskuteční 17. ledna. Do té doby se podle Běhounka sejde i Asociace krajů s ministrem zdravotnictví.
I přes potíže způsobené hromadnými výpověďmi lékařů se podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) akutní péče ani v jednom z krajů zcela nezhroutí. Ministr argumentuje i tím, že více než 10 výpovědí dali lékaři jen ve třetině všech nemocnic v republice. „Rozhodně toto číslo nesignalizuje, že by mělo dojít k rozsáhlému výpadu péče v nemocniční medicíně,“ prohlásil Heger.
Odbory ale slova hlavy rezortu odmítají, ministr prý jen uklidňuje veřejnost a nepopisuje skutečnou realitu. „Obdivuji odvahu ministra po znalosti těchto dat říct to, co řekl. Já myslím, že situace je dramatičtější, než pan ministr předstírá,“ reagoval předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel. Ministr ale dál trvá na svém postoji, ustoupit lékařům nehodlá a pro případ krize se domluvil s ambulantními specialisty, že si péči o pacienty převezmou.
Protestující lékaři ztrácejí podporu veřejnosti
Nemocniční lékaři, kteří podali výpověď v rámci kampaně lékařských odborů Děkujeme, odcházíme, ztrácejí podporu veřejnosti. Zatímco v březnu loňského roku mladé nespokojené lékaře podporovaly čtyři pětiny Čechů, v současnosti mají odcházející doktoři sympatie jen necelé třetiny lidí. Vyplývá to z internetového průzkumu agentury SANEP. Internetového průzkumu, který se uskutečnil od 29. prosince do 3. ledna, se zúčastnilo 10 208 lidí starších 18 let.
Zdravotníci v rámci kampaně lékařských odborů požadují zvýšení platu a zlepšení pracovních podmínek. Výpověď se podle ministerstva zdravotnictví očekává od 3 772 lékařů z celkového počtu 20 014. Většina lidí si myslí, že nespokojení lékaři zneužívají toho, že hromadným odchodem může dojít ke kolapsu péče v nemocnicích. Dvě pětiny dotázaných se kvůli tomu dokonce obávají ohrožení života. Hromadné výpovědi jsou podle téměř dvou třetin Čechů v rozporu s lékařskou etikou, lékaři by měli zvolit jinou formu protestu.