Strážmistra Karla Arazíma a jeho kolegy z četnické pátrací stanice opět čeká vyšetřování zapeklitých kriminálních příběhů, kterým nechybí dávka napětí ani humoru. Jeden z nejoblíbenějších původních českých seriálů, jenž vznikl v brněnském studiu České televize, se začátkem léta vrací na obrazovky. Úvodní díl první ze tří sérií Četnických homoresek uvidí diváci 30. června na ČT1.
Seriál ověnčený prestižní diváckou cenou TýTý 2005 kombinuje prvky detektivky a komedie. Jeho natáčení odstartovalo v roce 1998 v režii Antonína Moskalyka. Námět Četnických humoresek přitom vznikl o několik let dříve - jeho duchovním otcem je plukovník Michal Dlouhý, který o četnících za první republiky napsal diplomovou práci v závěru svých studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Přišel za mnou s tím, že je to velmi zajímavý materiál, z něhož by eventuálně mohl vzniknout seriál pro televizi. Prostudoval jsem si jej a došel k názoru, že o četnících se zde nic podobného nenatočilo a že o jejich působení dnešní diváci moc neví,“ uvedl před lety Moskalyk.
- Režisér Antonín Moskalyk (vpravo) zdroj: ČT Brno
- Režisér Antonín Moskalyk na natáčení zdroj: ČT Brno
Dlouhý kromě diplomové práce dodal tvůrcům celou řadu dalších kriminálních případů z policejních archivů a k nim pečlivě shromážděných novinových článků.
„Všechny příběhy mají autentický zaklad. Soustředili jsme jej však do prostředí četnické pátrací stanice v Brně, která působila na obrovském území celé jižní Moravy. V každém dílu se vždy promítly dva případy a na jejich pozadí se pak vyvíjely další vztahy profesní a soukromé. Tím se nám podařilo přitáhnout také ženskou část divácké obce, která se zájmem sleduje lovestory strážmistrů Arazíma či Toníčka,“ řekl režisér.
Četník nerovná se policista
Při sledování seriálu mnohé diváky překvapí, jakou vážnost a autoritu měli četníci u lidí za první republiky. „Tehdejší četnictvo mělo společenské postavení, kterého si všichni vážili. Jejich kreditem byla dobrá pověst, na četníka si nikdo nic nedovolil. Nechci urážet dnešní policii, ale toto už dnes neplatí,“ konstatoval herec Zdeněk Junák (představitel praporčíka Ambrože).
Policista a četník ovšem nebylo to samé ani před téměř sto lety. Zatímco policie působila ve městech, četnictvo hlídalo venkov. V prvorepublikovém Československu existovalo až 1400 četnických stanic, z toho čtyřicítka byla elitních - jednalo se o jakési „kriminálky“ s obvodem o velikosti zhruba poloviny dnešních krajů. Typická pátrací stanice měla zpravidla kolem osmi mužů, disponovala automobilem a motocyklem se sajdkárou, služebním psem a jedním telefonním přístrojem.
Podle dobových pramenů jedna četnická pátrací stanice vyřešila za pět let průměrně 1700 kriminálních deliktů. Udivujícího procenta objasněných případů „pátračky“ dosahovali především díky znalosti místního prostředí. Četníci žili ve svých rajónech přímo mezi lidmi. Byli neúplatní, ale zároveň měli pochopení pro lidské slabosti, díky čemuž se těšili velké úctě. Ačkoliv neměli vysoké platy a žili obvykle asketickým způsobem života, na svou práci byli náležitě hrdí a pověstná byla jejich „zavilost“ při stíhání zločinu.
Hlavní roli Karla Arazíma získal herec Tomáš Töpfer. „Chtěl jsem, aby seriál měl i něžně humorný nadhled. Proto jsem hledal herce, který toto v sobě má - smysl pro humor a zároveň razantnost,“ vysvětlil obsazení Töpfera Moskalyk.
Pro Tomáše Töpfera to byla do té doby nejrozsáhlejší role. „První třináctidílná série se dá přirovnat ke třinácti celovečerním filmům. Nejde jen o krátké epizody, kde se někdo pohádá, rozejde a čeká se na další díl. Jednotlivé příběhy jsou uzavřené, mají vlastní pointy,“ řekl herec. Kvůli roli se musel oholit a ostříhat nakrátko. „Četníci totiž nesměli podle předpisů nosit vousy. Trochu jsem změnil image, ale tato krásná role si to rozhodně zasloužila,“ dodal Töpfer.
- Četnické humoresky autor: Radomír Řezáč, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4804/480353.jpg
- Četnické humoresky autor: Radomír Řezáč, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4804/480356.jpg
- Četnické humoresky autor: Radomír Řezáč, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4804/480361.jpg
- Četnické humoresky autor: Radomír Řezáč, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4804/480360.jpg
Kde se Četnické humoresky natáčely?
Celý seriál byl natočen v reálech - tedy bez využití kulis v televizním studiu. Ovšem vyhledat prostředí odpovídající době dvacátých a třicátých let minulého století byl pro tvůrce často oříšek. Obnášelo to mnoho cestování tipování. Natáčelo se například zde:
- Prostějov (kavárna)
- Kroměříž (šantán a ulice)
- Olomouc (urbanistické komplexy)
- Mikulov (prvorepublikové opevnění)
- Napajedla (dobová stavba pro koňské aukce)
- Jevíčko (sanatorium)
- bývalý lihovar u Řečice
- mlýn s náhonem a vodním kolem u Micmanic
- vápencový lom poblíž Ostrova u Macochy
- skanzen Stará Ĺubovňa v Podkarpatské Rusi
Mezi lety 1997 až 2007 vzniklo celkem 39 epizod seriálu, rozdělených do tří sérií. Natáčení dalších televize v plánu nemá - bývalá vojenská kasárna, kde měla seriálová pátračka sídlo, už byla dokonce zbourána. Při natáčení třetí série navíc zemřel režisér Antonín Moskalyk, zbylé díly proto byly dotočeny pod vedením jeho dcery Pavlíny Moskalykové, která se už předtím na seriálu podílela jako scénáristka.
Prvorepubliková atmosféra pro nedělní večery
Reprízu prvního dílu s názvem Slepice nebo Slepička odvysílá Česká televize v neděli 30. června 2013 od 20:10 na kanálu Č1. V úvodním příběhu se diváci seznámí nejen s hlavními hrdiny a jejich ženami a milenkami, ale i s autentickým prostředím četnické pátrací stanice, a způsobem života, který dnes už patří nenávratně minulosti. Kromě stálých tváří seriálu se v tomto díle představí například Marián Labuda v roli vlivného poslance Slepičky, jež se projeví jako překážka ve vyšetřování zdánlivě banálního případu.
Více o seriálu a obsahu jednotlivých dílů, ale také zajímavosti z natáčení a rozhovory s herci a tvůrci naleznete na oficiální stránce pořadu. Časy vysílání můžete sledovat v programu České televize.
