Narodil se autor Velkého bratra, spisovatel George Orwell

Monthihari (Indie)/ Londýn - "Všichni jsou si rovni - a někteří jsou si rovnější," napsal britský spisovatel George Orwell ve své novele Farma zvířat. Otázkou moci a jejího (totalitního) zneužití se ale zabýval i v dalších dílech. Román 1984, vizionářský a věrný obraz o životě v totalitním státě řízeném Velkým bratrem napsaný krátce po 2. světové válce, byl mnohokrát zařazen mezi nejvýznamnější knihy všech dob a autorovi přinesl světovou proslulost - ne náhodou také v zemích východního bloku. George Orwell se narodil 25. června 1903. George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil do rodiny britského úředníka v indickém Monthihari (Indie byla kolonií VB). Ve věku jednoho roku odcestoval s matkou zpátky do Británie, vyrůstal v Oxfordshiru (podle zdejší říčky Orwell si později vytvořil pseudonym). Po studiu na soukromé střední škole a v roce 1922 začal pracovat pro policii v Britské Indii na území dnešní Barmy, své zážitky zachytil v knize Barmské dny. Po pěti letech se vrací do Anglie, pracuje jako novinář. Ve 30. letech je členem interbrigády ve Španělské občanské válce proti Francescu Francovi. Zde se již jasně profilují jeho levicové, antifašistické postoje s důrazem na demokracii. Pobyt ve Španělsku shrnul v knize Hold Katalánsku.

Od 40. let publikoval George Orwell knižní recenze v Novém anglickém týdeníku. Druhé světové války se kvůli vleklé tuberkulóze nemohl zúčastnit, Orwella tajně sledovala britská služba MI5, která ho podezřívala ze spolupráce s komunistickým hnutím. Období druhé světové války je ale pro spisovatele především stimul pro vytvoření dvou stěžejních děl Orwellovy tvorby. V roce 1945 vychází novela Farma zvířat, otevřená kritika komunismu vystavěná na motivu zvířecí bajky, kde roli revolucionářů a později uzurpátorů reprezentují vepři. Právě jim dal Orwell do úst slavnou větu o rovnosti.

Čtvrtý rok od konce druhé světové války přinesl literárnímu trhu román 1984. Orwell v něm zachytil totalitní stát pod domnělou vládou prolétů, který ale ve skutečnosti ovládá zbožňovaný vůdce, Velký bratr (Big brother). Obraz absolutní kontroly, vymazávání minulosti, věznění, mučení a vymývání mozků fascinoval svět o to více, že většina praktik, které Orwell ve svém románu zachytil, skutečně aplikovala v druhé polovině 20. století většina totalitních států. Román 1984 se tak za své „děsivé" vizionářství stal jedním z nejuznávanějších děl dvacátého století, v mnoha anketách byl zařazen mezi nejvýznamnější knihy své doby. Časopis Time jej zařadil mezi stovku nejvlivnějších knih po roce 1923.

George Orwell, autor Velkého bratra, zemřel v Londýně 21. dubna 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...