Brno – Nového nákupního centra by se do několika let mohli dočkat lidé žijící poblíž brněnského Mendlova náměstí. Právě tam by totiž mělo vyrůst víceúčelové centrum s parkováním, kancelářemi a obchody. Pro výstavbu plánuje majitel využít pozemky bývalé továrny na oděvy Kras Haka. Na tom, zda je další obchodní centrum ve městě potřeba, se neshodují Brňané ani odborníci.
Nákupní centrum v Brně. Podle investorů dobrý nápad, podle aktivistů hrozba maloobchodníků
Areál nacházející se mezi ulicí Veletržní a ulicí Bělidla nebyl několik let nijak využívaný. Podle ambiciózního projektu by na zarostlých plochách mohlo vyrůst zřejmě největší brněnské centrum s obchody a kancelářemi. Přesnou podobu a možné využití zatím ovšem nezná ani manažer projektu David Grolig. „Konkrétní vzhled si určí investor,“ vysvětlil Grolig.
Stavba by v budoucnu mohla zabírat plochu až šestaosmdesáti tisíc metrů čtverečních. To je dvakrát více než prodejní plocha obchodní galerie Vaňkovka. „Co se týče ploch a pater, pohybujeme se v maximálních limitech územního plánu,“ řekl Grolig. U ulice Rybářské by tak mohla vyrůst čtyřpatrová budova a v ulici Veletržní až šestipatrová.
Rozloha některých nákupních center v Brně
Olympia - 111 000 m2
Vaňkovka - 37 000 m2
IBC - 47 533 m2
Velký Špalíček - 5 800 m2
Ačkoliv plán vybudovat v centru města multifunkční areál posvětilo i vydané územní rozhodnutí, má už své kritiky. „Domnívám se, že z hlediska fungování historického centra města to není šťastný záměr,“ uvedl Roman Čerbák z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. Podle něj se už v minulosti prokázal neblahý vliv výstavby nákupních center ve městě. „Tyto stavby snižují počet obchodů v historickém centru. Také zvyšují automobilovou dopravu v místě a jeho okolí,“ vyjmenoval možné dopady Čerbák. Brňané ovšem k plánům na další obchody v centru už tak skeptičtí nejsou. „Tady v okolí nic není, takže by se to i hodilo,“ uvedla žena, která u Mendlova náměstí bydlí.
Kdy by se Brno mohlo stavby dočkat, zatím není jasné. „Jednání s investory bychom chtěli zahájit na podzim letošního roku,“ dodal Grolig.
Malých obchodů ubývá, lidé musí za nákupy jezdit
Podle údajů občanského sdružení Nesehnutí to má třetina obyvatel Brna do nejbližšího obchodu více než půl kilometru. Nejvíce obchodů ubývá v historickém centru města. Většina prodejní plochy je totiž koncentrovaná do pěti velkých nákupních center a několika hypermarketů a hobbymarketů. „Uvádí se, že mezi lety 2006 až 2009 v Brně zkrachovalo asi pět set malých obchodů. Tento trend i nadále pokračuje,“ upozornil Milan Štefanec z Nesehnutí.
Studie, kterou si nechal vypracovat brněnský magistrát, podle Štefance dokazuje, že velká nákupní centra v Brně způsobují velké problémy. „Krachují malé obchody, snižuje se pestrost nabídky a lidé se těžko obejdou při nákupech bez automobilu,“ popsal dopady výstavby velkých center Štefanec.
Projekt u Mendlova náměstí ale zcela nezavrhuje. „Je dobře, že se využívají prostory zničené spolu se starými budovami. Otázka je, jestli Brno potřebuje další nákupní centra a kancelářské prostory,“ uvedl Štefanec.
Naopak finanční analytik Petr Bánovský ze společnosti Cyrrus se domnívá, že počet nákupních center v Brně není překvapivý a další by se ještě uživila. „Brno je centrum jižní Moravy, takže je tu logicky největší počet obyvatel a obchodních center se tu může uživit hodně,“ uvedl Bánovský. I on však přiznává, že jihomoravská metropole začíná být v zemi unikátem. „Brno se dostává do popředí v republice, co se týče metrů obchodní plochy na obyvatele. Dostává se i na standardní úroveň některých významných západoevropských měst,“ dodal Bánovský.
Projekt na Mendlově náměstí má podle Bánovského šanci. Zejména kvůli atraktivitě umístění. „Z obchodního hlediska je to dobré a zajímavé místo. Otázkou je, jak to přijmou místní lidé a jaká bude možnost parkování,“ uvedl Bánovský.
Ačkoliv se odborníci neshodnou v tom, co Brno do budoucna potřebuje - zda nové nákupní centrum na lukrativním místě či malé obchody v historickém centru - faktem zůstává, že nyní na jednoho člověka v Brně připadá 1,8 metru čtverečního obchodní plochy. Tím předběhlo i Prahu, kde je to 1,2.