Na severu Moravy je stále více skládek, stát nechce podpořit spalovnu

Ostrava – Starostové velkých severomoravských měst a nové vedení Moravskoslezského kraje podporují výstavbu spalovny odpadu, kterou však nechce ministerstvo životního prostředí. Regionální politici tak nemají přístup k evropským penězům a v Moravskoslezském kraji se nadále rozrůstají skládky. Centrum zpracování odpadu přitom může vyřešit nejenom rostoucí množství komunálního odpadu a vyrábět pro obce elektřinu a teplo.

Vedení kraje a měst v moravskoslezském regionu se přes různá politická smýšlení dohodla na správě plánované spalovny. Města se mají stát akcionáři společnosti, která bude projekt řídit. Integrované centrum za zhruba pět miliard korun má vyrůst v areálu dolu Barbora v Karviné.

Stát prostřednictvím ministerstva životního prostředí ale stavbě centra zpracování odpadu nepřeje a nechce mu otevřít přístup k evropským penězům. „Ministerstvo životního prostředí nepodporuje spalovny, dává přednost materiálovému využití. Proto nemohou jít evropské peníze na tato zařížení,“ zdůvodnila Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Reportáž Jany Dronské (zdroj: ČT24)

Krajští politici ovšem shrnuli, že za posledních 7 let byly na skládky uloženy 2 miliony tun odpadů. Energie z nich vyrobená by mohla například snížit závislost kraje na plynu, kterého se nyní v Evropské unii nedostává. Rozhodnutí státu se jim proto nelíbí. „Je to velmi nezodpovědné a my si neuvědomujeme, že jsme odpady zavaleni. Pro obce je to veliká příležitost,“ uvedl předseda krajské hospodářské komory Pavel Bartoš.

Ministerstvo přislíbilo, že se při přípravě nové legislativy pokusí najít nějaké řešení. Také odborníci totiž potvrzují, že energetické využití odpadů je k prostředí šetrnější než skládky. I tak ale bude centrum zpracování odpadu hotovo nejdříve v roce 2015, o čtyři roky později než kraj a města původně plánovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...