Olomouc - Tradiční česká plodina, chmel, ubývá z moravských chmelnic. Na Hané mizí desítky hektarů ročně, v celé republice jde o stovky. Důvodů je několik. Pěstitelé letos přišli o třetinu výnosů kvůli holomrazům a velkému suchu. Dlouhodobě se ale zemědělcům pěstování chmele nevyplácí kvůli nízkým výkupním cenám.
Po Žatecku je Tršická oblast v centru Hané největším územím, kde se u nás chmel pěstuje. Za poslední dva roky tady ale ubylo 240 hektarů chmelnic. „Naše společnost byla nucena snížit výměru ze 70 na 20 hektarů. Bylo to z důvodů menší poptávky,“ potvrdil hlavní agronom družstva v Želátovicích Tomáš Talla. Kromě toho se stavba konstrukce chmelnice a výsadba rostlin pohybuje v řádech stovek tisíc korun na hektar. „Ta návratnost je taková nárazová, že jednou za pět roků chmel vyjde super a pak čtyři roky je člověk v depresi,“ řekl předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský. V minulých letech měli pěstitelé problémy chmel prodat, protože několik roků za sebou byla úroda velmi dobrá. Letos je tomu naopak. „Je velká neúroda těch jemných aromatických chmelů, ale v loňském roce ty pivovary tvrdily, že mají na několik roků zásoby nakoupené, že nás skoro nepotřebují,“ dodal Vladimír Lichnovský. Právě nejistota při prodeji stojí za tím, že třeba v Želátovicích od pěstování chmele na desítkách hektarů upustili. A rozhodli se vsadit na jistotu v podobě bioplynové stanice.
