Na Dny lidí dobré vůle přišlo 60 tisíc poutníků

Velehrad - Tisíce a tisíce poutníků zamířily do duchovního centra Velehrad, aby se v rámci oslav 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu mohli zúčastnit poutní mše svaté. Ta začala o půl jedenácté dopoledne a vedl ji papežský legát Josip Bozanić. Na slavnostní mši zamířil i prezident Miloš Zeman a řada politiků. Oba dny oslav navštívilo celkem asi 60 tisíc poutníků.

Již včera navečer dorazil do poutního areálu na Velehradě prezident Miloš Zeman. Nejprve položil květiny k oltáři ve velehradské bazilice, následně zamířil na slavnostní koncert. Při svém projevu připomenul význam hospicové péče. Samotný benefiční koncert Večera lidí dobré vůle vynesl necelé dva miliony korun, které si mezi sebou rozdělí tři dobročinné projekty. Odpoledne prezident z Velehradu odjel.

Páteční duchovní program odstartoval už v šest hodin ráno první mší. Skutečným vrcholem byla ale poutní mše svatá. Přímé přenosy nabídla Česká televize i Český rozhlas Praha. Slavnostní mši sledovaly desítky tisíc lidí. „Slavností na Velehradě se dnes účastní na 40 tisíc poutníků nejen z České a Slovenské republiky, ale také ze Slovinska, odkud přijelo nejvíce autobusů, a to čtyřicet, dále z Maďarska, Polska či Rakouska. Za dva dny konání Dnů lidí dobré vůle zavítalo na Velehrad téměř 60 tisíc návštěvníků a několik stovek kněží,“ shrnul pro portál Velehrad.eu odhadovanou návštěvnost bezprostředně po mši koordinátor a tajemník projektu Josef Kořenek.

Ačkoliv pořadatelé později čísla navýšili na 80 tisíc poutníků, odhad policie zůstává o 15 až 20 tisíc nižší. Podle jejích slov se duchovní setkání nepotýkalo s žádným významnějším problémem. „Na improvizované obvodní oddělení, které jsme na Velehradě měli, nikdo neoznámil žádný trestný čin ani přestupek, jen nalezenou peněženku. Hledali jsme také příbuzné dvěma ztraceným dětem, což se ale po chvíli podařilo,“ uzavřela bilanci letošních Dní lidí dobré vůle krajská policejní mluvčí Jana Macalíková.

Rekord v návštěvnosti nepadl. Před více než dvaceti lety navštívily Velehrad stovky tisíc poutníků, když na duchovní mši dorazil tehdejší papež Jan Pavel II. Přesto letošní jubilejní rok přilákal mnohem více zájemců než v předchozích letech. „Očekávání se naplnila. Přijelo ještě více lidí, než jsme si mysleli, takže jsme museli otevřít i jedno záložní parkoviště. Ve spolupráci s policií jsme ale tento příval poutníků zvládli,“ uvedl Kořenek.

4 minuty
No comment: Dny lidí dobré vůle 2013
Zdroj: ČT24

Coby bezproblémový hodnotí letošní ročník i zdravotníci. Jakékoliv vážnější úrazy se letošním oslavám 1150 let příchodu slovanských věrozvěstů vyhnuly. Členové Maltézské pomoci, která při slavnostech tradičně zajišťuje zdravotní péči, tak měli nejvíce práce při vytahování
klíšťat. „S tímto problémem se na nás obrátilo asi pět desítek lidí,“ řekla hlavní sestra Maltézské pomoci Lucie Marešová.

Podle jejich slov nikdy na Velehradě tak vysoký počet klíšťat poutníkům neodstraňovala. Důvodem podle ní může být vysoká tráva ve stanovém městečku. Asi dvanáct lidí pak pocítilo nevolnost z horka.

120 minut
Poutní mše svatá na Velehradě
Zdroj: ČT24

Poutní mši svatou sloužil papežský legát a arcibiskup záhřebský, kardinál Josip Bozanić. Věřící oslovil v češtině. „Úloha papežského legáta je velmi významná. Navíc se jedná o kardinála ze slovanské země, který Velehrad zná. Je nám proto ctí, že na letošních oslavách cyrilometodějského jubilea zastoupí Svatého otce,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Při mši po boku Josipa Bozaniće vystoupili i další biskupové z českých zemí, Polska, Slovenska, Německa, Ukrajiny či Ruska.

Ačkoliv hlava katolické církve, papež František, nemohl na slavnost zavítat, ve svém dopise věřícím vzkázal, ať posilují svoji toleranci a solidaritu. Podle jeho slov nabízí cyrilometodějské výročí příležitost celému národu, aby prohloubil své mravní dědictví. „Vřele si přeji, aby duchovní a kulturní dědictví Cyrila a Metoděje probudilo ve všech občanech České republiky touhu po vzájemném setkání a otevřenosti. Takové postoje, pokud jsou prožívány v křesťanské lásce, nabývají podoby nezištnosti, odpuštění a smíření,“ podotkl ve svém dopise papež.

Česká biskupská konference v závěru dnešní mše udělila i několik vyznamenání osobnostem z
oblasti kultury. Řád svatých Cyrila a Metoděje si odnesl například primáš cimbálové muziky Hradišťan Jiří Pavlica. Jedna z pamětních medailí poputuje za oceán, k Čechoameričanům Raymondovi a Clarice Snokhousovým.

Manželé, kteří žijí na ranči u městečka West, poničeném v dubnu výbuchem továrny na hnojiva, byli oceněni za propagaci české kultury v zahraničí a za podporu církve u nás i ve Spojených státech. Snokhous, který pochází z české kovářské rodiny, je generálním honorárním konzulem České republiky v USA. Spolu se svou ženou je aktivní v několika krajanských organizacích, ve Westu budují české muzeum a v Texasu přispívají na české aktivity.

Na slavnost zamířili i hosté z ciziny
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Odpoledne mohli hosté zavítat například na koncert Hradní stráže, který rozezněl nádvoří před bazilikou dvě hodiny po poledni. Pro duchovní ale dnešním dnem setkání nekončí. Zítra na něj naváží biskupskou konferencí. „Začátek konference bude ještě slavnostní, protože s námi zůstává papežský legát, takže si vyměníme zkušenosti a pohledy na život církve v Chorvatsku a u nás,“ naznačil směr konference olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Na Velehradě byla k vidění výstava Jít cestou naděje, která ukazuje desítky obrazů, soch a dalších děl českých vězňů. Její součástí je také unikátní kopie relikviáře svatého Maura, kterou vytvořili odsouzení z věznice v Horním Slavkově.

Zájemci se v rámci oslav mohli připojit také k ručnímu opisování Bible. Loni se zapojilo přes čtyři sta lidí. Velehradský rukopis je hotový z osmdesáti procent. Řada návštěvníků zamířila rovněž na výstavu Cyril, Metoděj a Veligrad, kterou hostil Archeoskanzen Modrá u Velehradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...