Moravští poutníci se mohou vydat po Svatojakubské cestě

Brno - Svatojakubská cesta do španělského Santiaga de Compostela patří vedle cesty do Říma a Jeruzaléma k nejvýznamnějším poutním cestám v Evropě. UNESCO tuto poutní cestu zařadilo v roce 1983 do seznamu světového kulturního dědictví. Z Brna vede nově otevřená Svatojakubská cesta po značkách Klubu českých turistů s návazností na oblast Weinviertel v Dolním Rakousku.

V českých krajích České republiky vede několik tras Jakubských cest, které navazují na trasy Jakubských cest v Německu. Trasy vedou severojižním směrem přes Prahu a z ní na jih k Českému Krumlovu a na západ a jihozápad směrem na Železnou Rudu a Všeruby.

Z Moravy vede Svatojakubská cesta přes Rakousko. Pro vytvoření této trasy bylo potřebné vyznačit pásovým značením Klubu českých turistů úplně novou trasu mezi obcí Popice, kde končila červená značka vedoucí hřebenem Pálavských vrchů z Mikulova, a městem Brnem, kde do konce roku 2010 neexistovala žádná značená trasa pro pěší turisty.

Celkově je na jižní Moravě vedeno cca 180 km tras, které navedou poutníky do Santiaga de Compostela ze všech stran jižní Moravy. Můžete vyrazit např. z oblasti Moravského krasu, z Bučovic, z Brna nebo Ivančic. Vizualizace trasy a nástupních míst naleznete na www.jakubskacesta.cz.

U Mikulova navazuje trasa na už dříve otevřenou část Svatojakubské cesty v dolnorakouské oblasti Weinviertel. Tato trasa vede od hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen přes okresní město Mistelbach až ke Kremži (Krems/Mautern) u Dunaje. Zde bylo nově vyznačeno 162 kilometrů tras pro pěší turisty. Postupně bude trasa vybavena uměleckými artefakty s logem Svatojakubské cesty – lasturou hřebenatky. 

Svatojakubská cesta symbolizuje misijní cestu sv. Jakuba takřka před 2 000 lety z Jeruzaléma na Pyrenejský poloostrov. Tento světec, jenž se stal patronem poutníků, byl v roce 44 po Kristu uvězněn a sťat mečem. Podle legendy bylo jeho tělo převezeno do země, kde působil jako misionář, a pohřbeno v nejzápadnějším cípu poloostrova, na místě, kde dnes stojí město Santiago de Compostela. V Evropě je nyní bezpočet variant Svatojakubské cesty, spojujících kostely zasvěcené sv. Jakubovi, ale i jiná významná místa duchovního charakteru. 

Poutníci, kteří se na cestu do Santiaga de Compostela vydají, si mohou pořídit český credencial, což je jakýsi průkaz poutníka. Do něj si poutníci zaznamenávají svoji cestu - dostávají razítka v kostelích při cestě nebo v ubytovnách, kde přespávají. 

2 minuty
Juraj Flamik z Nadace Partnerství o Svatojakubské cestě
Zdroj: ČT24

Poutní cesty jsou podle Juraje Flamika z Nadace Partnerství velmi populární především v západní Evropě nebo Polsku. „Poutní turistika se stala novým stylem putování. Je to spojení poznání s duchovním rozměrem. Svatojakubská cesta se začala šířit od Compostely přes Francii do celé Evropy. Trasy jsou zejména v Německu nebo Polsku,“ uvedl Flamik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...