Moravské náměstí ozdobí jezdecká socha. Má symbolizovat odvahu

Brno – Černý bronz a kůň s nezvykle dlouhýma nohama. Tak vypadá vítězný návrh jezdecké sochy markraběte Jošta Moravského, která má stát na Moravském náměstí v Brně. O vítězi soutěže odborná komise rozhodla už před měsícem, brněnští radní jej ale odtajnili až dnes. Autorem sochy je malíř a sochař Jaroslav Róna.

Rada města Brna konečně rozhodla, jak bude vypadat jezdecká socha markraběte Jošta. Zadání tentokrát kladlo důraz na tradici a klasické zobrazení alegorie Odvahy. „Rada schválila výběr komise a záměr realizace vítězného návrhu. V rozpočtu na příští rok jsou zatím na sochu vyčleněné peníze. Na zaplacení nákladů se bude podílet i sbírka, kterou pořádala občanské sdružení Jošt Moravský,“ popsala náměstkyně primátora Jana Bohuňovská (ODS). Celkové náklady by se měly vyšplhat na zhruba 6,8 milionu korun

Socha symbolizující odvahu by se na Moravském náměstí měla objevit už příští rok. Odvaha doplní stávající tři sochy na tomto náměstí: Prozíravost, Umírněnost a Spravedlnost.

Moravské náměstí už zdobí tři ze čtyř plánovaných výtvarných prvků. Jde o sochu Spravedlnosti před Nejvyšším správním soudem, obdélníkovou kašnu symbolizující Umírněnost a bronzový model Brna z dob třicetileté války jako symbol Prozíravosti. Jezdecká socha jako alegorie Odvahy je posledním, dosud chybějícím prvkem.

Komisi, která návrhy posuzovala, tvořili politici i odborníci z oblasti umění. Mezi jinými o budoucí podobě sochy rozhodoval ředitel Moravského zemského muzea, zástupce občanského sdružení Jošt Moravský nebo předseda kulturní komise Rady města Brna. Své zastoupení v komisi měl i primátor Roman Onderka (ČSSD). Komise vybrala tři nejlepší návrhy, které doporučila městské radě.

Kdo byl Jošt Moravský?

Narodil se jako druhé dítě, ale první syn moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., a Markéty Opavské. Byl vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel IV. měl tehdy jen dcery. Po smrti svého otce (1375) se Jošt ujal vlády nad markrabstvím.

Už v osmdesátých letech však vypukly na Moravě spory mezi Joštem a jeho mladšími bratry, které vyústily ve vleklou domácí válku. Za podpory bratrance Zikmunda ve snaze získat prostřednictvím sňatku uherský trůn obdržel Jošt nakonec Braniborsko. Jako braniborský markrabě měl právo volit římského krále.

Splnění svých mocensko-politických ambicí se Jošt dočkal až na sklonku svého života.
Dne 1. října 1410 byl v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem. Necelé čtyři měsíce poté náhle v Brně zemřel a okamžitě se objevily spekulace o jeho otrávení. Ani tehdejší přísné vyšetřování, ani novodobý průzkum kosterních pozůstatků Jošta však násilnou smrt neprokázaly.

Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna

První soutěž na sochu markraběte Jošta vypsala Rada města Brna už v roce 2009. Původním favoritem bylo dílo dnes již zesnulého sochaře Maria Kotrby, které ale nakonec radní neposvětili. Byla mu totiž vytýkána přílišná avantgardnost.

Tentokrát má jezdecká socha navázat spíše na tradici klasických pomníků. Druhá soutěž byla vypsána letos v dubnu, přičemž umělci mohli své návrhy posílat do 21. září. Radní se zároveň shodli, že pokud by se jim nyní nepodařilo nějaký návrh vybrat, idea sochy Jošta Moravského úplně zanikne. Původně měla na Moravském náměstí stát už v roce 2010, kdy si město připomínalo 660. výročí narození této historické osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...