Mnichov - Mnichovskou dohodu, která v podstatě předznamenala počátek druhé světové války, podepsali v noci 29. září premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval tehdejší demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů. Československo bylo přitom z těchto jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody „prostě přijali“. Vláda tak učinila již dopoledne 30. září.
Mnichovská dohoda obětovala Československo, válce ale nezabránila
Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany Německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba - německá armáda překročila hranice již 1. října ve 14:00 hodin.
Přijetí dohody vyvolalo mezi obyvatelstvem šok
Prezident Edvard Beneš jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí ve funkci obhajoval slovy: „Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“ Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.
„Nebudou-li do 1.října Sudety odevzdány Německu, pak já, Hitler, sám půjdu jako první voják proti Československu.“ (projev z 26. září 1938)
Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo přes jeden milion osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.
GALERIE
Mnichovská dohoda autor: ČT24, zdroj: ČT24
Mnichovský diktát - podle Západu měl zajistit mír v Evropě
Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain, hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování), věřil v dohodu s Hitlerem.
„Bylo by hrozné, kdybychom museli kopat zákopy a zkoušet plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi (Československu) hádají mezi sebou lidé, o nichž nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod.“
Americký deník The Christian Science Monitor v září 1994 napsal, že v Mnichově se rozhodlo o Hitlerově politické budoucnosti, protože podle výpovědí jeho generálů by býval 1.října přepadl Československo a rychle prohrál. Většina historiků se však v současnosti shoduje v názoru, že by československá obrana byla spíše symbolická, neboť mnohem početnější a především v letectvu lépe vyzbrojená německá armáda by Československo „porazila“.
Kromě toho se na Hitlera podle amerického deníku chystal atentát, který mnichovská dohoda překazila. Hitler údajně sám nevycházel z údivu, že nikdo z vůdců Británie a Francie si neuvědomil důsledky toho, co právě učinili pro prosazení jeho plánů.