„Masaryk bude prezidentem. Nazdar!“

Rok 1918 - žádná kampaň nebo dohady, kdo by byl nejlepší hlavou státu. O prvním československém prezidentovi bylo v den volby naprosto jasno. Politici se na jménu Tomáše Garrigua Masaryka shodli dávno před hlasováním – po říjnové schůzce domácího a zahraničního odboje v Ženevě už nebylo pochyb o tom, kdo se postaví do čela státu.

Masaryk byl bleskurychle zvolen prezidentem 14. listopadu 1918 na první schůzi Revolučního Národního shromáždění. Tu v jejím úvodu řídil budoucí první československý premiér Karel Kramář: „Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána (Výborně! Poslanci povstávají, hlučný potlesk). Konec jest smlouvám z r. 1526 i pragmatické sankci (Výborně, potlesk). Dynastie habsbursko-lotrinská ztratila všechna práva na trůn český (Tak jest! Výborně! Potlesk). A my, svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou (Výborně! Sláva!). A abychom doplnili všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka (Výborně! Sláva! Potlesk). Prohlašuji tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky.“

Stenoprotokol z Národního shromáždění ze 14. 11. 1918 

Tehdy se vůbec nevedla debata o tom, proč je Masaryk vhodným adeptem na post hlavy státu. Shoda panovala v tom, že T. G. Masaryk je takovou autoritou, že bude nejlepším prezidentem republiky. Podle historika Antonína Klimka volba proběhla v opojení ze samostatnosti: „Poslanci ani nehlasovali, stačila aklamace, po níž Kramář prohlásil Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem“. V Revolučním národním shromáždění ovšem chyběli zástupci německé a maďarské menšiny. 

Prezident Tomáš G. Masaryk
Zdroj: ČT24/ČTK

Sám Masaryk se volby neúčastnil, byl ještě v zahraničí. Do Prahy se vrátil až 21. prosince 1918 a nadšeně ho vítal jeho někdejší i pozdější politický odpůrce, toho času premiér Karel Kramář: „Vítá Vás celý národ bez rozdílu, všecky jeho vrstvy, a ve Vaší osobě vítá a slaví všecky, kteří byli Vašimi druhy a pomocníky ve velkém díle, které Jste vykonali pro osvobození našeho národa.“ (Národní listy 22. 12. 1918) 

Odpoledne Masaryk složil před poslanci slib

Předseda Národního shromáždění František Tomášek: „Slibujete jako president republiky Československé na svou čest a svědomí, že budete dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.“

President republiky dr. T. G. Masaryk: „Slibuji!“ President republiky podává ruku předsedovi Národního shromáždění. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk. Shromáždění povstává a zpívá národní hymnu „Kde domov můj“. Bouřlivé volání: „Nazdar!“ Dlouhotrvající potlesk.) Českému národu.

Tomáš Garrigue Masaryk byl pak zvolen prezidentem ještě třikrát – v letech 1920, 1927 a 1934. Jedinečnost první volby prezidenta v době nadšení ze samostatnosti a nového státu se už ale nemohla opakovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...