Magistrát zamítl stížnosti obyvatel Anenské ulice. Centrum ICRC se může začít stavět

Začátek stavby první části supermoderního centra klinického výzkumu ICRC v areálu Fakultní nemocnice U sv. Anny, který zkopmplikovalo odvolání obyvatel přilíhající Annenské ulice, je opět aktuální. Brněnský magistrát námitky občanů proti hluku, velkému provozu a problémům s parkováním, zamítl.

Centrum klinického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, tzv. ICRC (International linical Research Center), má být budoucností světové medicíny. Měl by se v něm spojit americký a evropský lékařský výzkum. A nedávno jeho vedení společně s ministryní zdravotnictví oznámilo, že na projekt získalo 85 procent finančních prostředků z Evropské komise.

Brněnská nemocnice u Svaté Anny má v plánu společně s americkou klinikou Mayo vyvíjet ty nejnovější lékařské technologie. Právě propojení úspěšné transatlantické vědy s Evropou přesvědčilo zahraniční experty, aby projekt ICRC doporučili Evropské komisi ke schválení.

1 minuta
Rozhovor s Pavlem Žárou, mluvčím MMB
Zdroj: ČT24

„Pozitivně byl hodnocen zejména vstup amerických odborníků do jednotlivých našich projektů, který umožní to, že nejnovější poznatky bude možné přesunout do České republiky. Tím pádem dostanou čeští pacienti nejkvalitnější péči založenou na nejnovějších poznatcích vědy a výzkumu, které můžeme čerpat z amerických výzkumů,“ uvedl Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Iniciátor projektu ICRC Tomáš Kára míní, že Evropskou komisi přesvědčil dobře připravený a velmi konkrétní cíl. „Snažili jsme se navrhnout takové projekty, které dokáží v relativně krátkém čase významně posunout hranice našeho vědění a pomoci nejen našim pacientům. Zároveň doufáme, že by se ty nové technologie mohly alespoň z části vyrábět tady v České republice nebo v Evropské unii. Naše projekty jsou orientovány primárně na zlepšení péče o pacienta, takže jedním z příkladů je projekt vývoje umělého srdce, další projekt na léčbu poruchy srdečního rytmu, silný program máme i pro oblast léčby některých neurologických onemocnění jako je Alzheimerova choroba atd,“ vysvětlil Kára.

První bude „umělé srdce“

A právě výzkum „umělého srdce“ by měl být pilotním projektem česko-americké spolupráce. Americká klinika Mayo, s níž „svatá Anna“ na přípravách spolupracuje již několik let, má největší klinický program pro technologie mechanických srdečních podpor na světě. V Brně by výzkum zase navázal na bohatou historii vývoje vlastní technologie umělého srdce. Brněnští odborníci totiž mají na svém kontě hned několik světových prvenství ve vývoji „umělých srdcí“.

Jenže brněnský vývojový program byl v roce 1989 ukončen, zřejmě kvůli fianančí náročnosti. V ICRC by se mělo na tuto slavnou historii navázat.
„V Brně jsou stále odborníci, kteří umělé srdce velice dlouho vyvíjeli, kteří s tímto problémem mají zkušenost. Druhá věc je naše technické zázemí. Máme špičkové vědecké pracoviště z hlediska klinického a jednak veterinární univerzitu z hlediska experimentu, který je pro vývoj naprosto zásadní záležitostí,“ vysvětlil vedoucí kardiochirurgického oddělení FN u svaté Anny Petr Němec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...