Brno - Neustálé obavy z vyplavení splašků do domácností, extrémní šetření vodou, pravidelné volání fekálního vozu několikrát týdně a stále dokola odčerpávání jímky v odpojené čerpací stanici – problémy a starosti majitelů dvacítky domů v brněnské čtvrti Holásky nekončí. Už od března žijí lidé ze dvou ulic v podmínkách připomínajících spíše než 21. století středověk.
Obyvatelé Holásek doufali v pomoc magistrátu, který jako tzv. vodoprávní úřad zahájil kvůli problému správní řízení. Očekávalo se, že magistrátní odbor vodního a lesního hospodářství nařídí Brněnským vodárnám a kanalizacím povinnost odpojenou soukromou čerpací stanici alespoň dočasně provozovat. Po dvou měsících ale úřad ukončil správní řízení rozhodnutím, že vodárnám tuto povinnost tzv. veřejné služby neukládá. Holásecký případ údajně nespadá pod příslušný paragraf zákona o vodovodech a kanalizacích, podle kterého magistrát kauzu posuzoval.
„Podle správního řízení, které běželo podle zákona o vodovodech, se nezakládá jakákoliv podmínka pro to, abychom jako veřejná instituce převzali tuto kanalizaci, a to také například proto, že současný provozovatel této kanalizace neztratil schopnost ji provozovat,“ zdůvodňuje rozhodnutí magistrátu jeho mluvčí Pavel Žára.
Lidi v Holáskách toto rozhodnutí rozlítilo. „Rozhodnutí považujeme za skandální, vrátilo nás o 2 měsíce nazpátek do bodu nula, a to vinou vodoprávního úřadu,“ stěžuje si Jaroslav Vojta, jeden z obyvatel ohrožených domů. Holásečtí jsou proto rozhodnutí se odvolat.
Do Holásek tak dál musí jezdit každé tři dny fekální vůz, přeplněnou jímku odčerpával i dnes dopoledne. Lidé jsou odkázáni dál zůstávat téměř „nasuchu“, musí totiž maximálně šetřit vodou. „Prát a koupat se chodíme k rodičům,“ popisuje každodenní starosti jedna z maminek bydlící ve Widmannově ulici.
Lidé z Holásek doplácejí na to, že jejich domy nejsou napojené na městskou kanalizaci přímo, ale přes mezičlánek - čerpací stanici. Ta je ale od března mimo provoz a nikdo se k ní nehlásí. Firma, která před pěti lety domy i kanalizaci zbudovala, změnila název i majitele.
Obyvatelům problémových domů tak nezbude nic jiného než najít odpověď na klíčovou otázku – kdo vlastní a měl by tedy provozovat momentálně vypnutou čerpací stanici? Zatím nepomohlo ani běžící policejní vyšetřování. Pozemek patří totiž jiné firmě, než která stanici na něm postavila, vlastník pozemku tedy tvrdí, že s vodním dílem nemá nic společného. A původní stavební firma jako by se rozplynula, v nástupnické společnosti figuruje jako jednatel podle informací ČT bezdomovec z Kyjova, a ten policii odmítá vypovídat. Zoufalí majitelé domů tak zřejmě budou podávat žalobu na určení vlastníka. Jsou ochotni se dohodnout, že by provoz stanice převzali do svých rukou, zatím ale nemají s kým.
