Valtice - Na výročí boje za svobodu a demokracii nezapomnělo ani Muzeum železné opony ve Valticích, které na dnešek připravilo speciální prohlídky. Připomnělo návštěvníkům, jak přísně byla za minulého režimu střežena hranice, která izolovala Česko od západní Evropy a dělila lidi na svobodné a utiskované.
Na doby, kdy se mohli dívat na Rakousko jen přes řadu ostnatých drátů a kdy hranice střežily ozbrojené hlídky, připravené zastřelit každého, kdo se bude snažit dostat se na druhou stranu, dnes zavzpomínali návštěvníci Muzea železné opony ve Valticích. V místě bývalého hraničního přechodu, kde za totality přišla o život řada Čechů toužících po svobodě, vznikla expozice, která věrně dokumentuje práci a život pohraniční stráže.
„Lidé si pořád myslí, že ví, jak to bylo, a pak když u nás projdou muzeum, tak říkají: My už jsme všechno zapomněli nebo hodně z toho, co se dělo, jsme zapomněli. Takže podle nás je hlavně důležité, aby návštěvníci měli možnost si to neustále oživovat v paměti a aby to pak předávali další generaci,“ říká ředitel muzea Petr Pajpach.
„Sloužil jsem u pohraniční stráže v roce 1988, takže přesně vím, jak to fungovalo. Dnes už si lidé neuvědomují, co obnášela železná opona, jaké zrůdné metodologie byly vymyšleny jen proto, aby se lidé nedostali na západ,“ vzpomíná jeden z návštěvníků muzea.
Muzeum za půl roku existence navštívilo už pět tisíc lidí – většina z nich si na železnou oponu dobře pamatovala, řada z nich si práci hraniční stráže i sama vyzkoušela. Pracovníci muzea si jejich příběhy pečlivě zaznamenávají. „Už se nám stalo, že jsme tu měli několik lidí, kteří utekli, takže i to svým způsobem sbíráme, už se nám to pomalu rozrůstá a už to bude i na nějakou knihu,“ shrnuje ředitel Pajpach.
