Letecká linka Brno – Řím je minulostí. Místo ní se posílí spoje do Moskvy

Brno - Brněnské letiště se definitivně loučí s pravidelným spojem do Říma. Místo něj se od dubna vrátí letecké spojení s Bergamem, které zajistí lepší přepravu cestujících do Milána. Letový řád brněnského letiště se také rozšíří o častější lety do Moskvy.

Maďarská společnost Wizz Air už v říjnu loňského roku ukončila pravidelnou linku z Brna do Říma. Spoje, které přistávaly na římském letišti Fiumicino, by se podle původních plánů měly do letových řádů tuřanského letiště vrátit před letní sezónou. Nyní je jisté, že se linka v nejbližší době neobnoví. Letecké spojení s Římem původně bylo v provozu dvakrát týdně. Za rok se tak přepravilo asi 10 tisíc cestujících.

„Spojení pro nás bylo důležité hlavně kvůli kontaktům s Itálií. Bude to problém při jednáních, protože do Itálie létáme každý měsíc,“ postěžovala si na ztrátu pravidelné brněnské linky Monica Štěpaniková, která se věnuje obchodu s italskými delikatesami. Za zrušením letů stojí nízká vytíženost. Letecká společnost Wizz Air se navíc rozhodla částečně stáhnout z českého trhu. Například v Praze už zrušila čtyři linky.

Místo do Říma se od dubna bude létat častěji do Moskvy

„Na jaře by se měla do letového řádu vrátit linka do Bergama, na které by se mělo létat dvakrát týdně,“ uvedl ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček. Láká také na posílené spoje do Moskvy, kam by od 1. dubna mohli Brňané létat třikrát denně. Aktuální vytíženost moskevské linky se pohybuje okolo 65 procent.

„Spojení s Moskvou je spojením s rostoucím regionem,“ pochvaluje si obchodní potenciál ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer. Právě služební cesty do Ruska se díky posílení spojů velmi usnadní. „V současné době projednáváme společný podnik ruských partnerů a konsorcia jihomoravských firem. Je tu velký potenciál. Spojení Brno – Moskva tomu určitě napomůže,“ dodal Bajer.

Kam si letos můžete zaletět z Brna?

Denní spojení funguje mezi Brnem a Londýnem, kde jsou obsluhována hned dvě letiště.

Od dubna se vrátí linka do Bergama, odkud je nejblíže do italského Milana. Toto spojení mohou cestující využít dvakrát týdně.

Spojení s Moskvou se posílí na tři letecká spojení týdně.

Od června do poloviny září mohou cestující využít třikrát týdně také spojení s nizozemským Eindhovenem.

Se sněhem se potýkali 8. ledna na brněnském letišti v Tuřanech.
Zdroj: Igor Šefr/ČTK

Bezesporu nejpopulárnější brněnskou leteckou linkou je spojení s Londýnem. Ročně se na této trase přepraví na 180 tisíc cestujících. O nových leteckých linkách se uvažuje nejdříve pro rok 2014. Ve hře jsou hned čtyři populární destinace: Paříž, Mnichov, Frankfurt a Amsterodam.

Vedení brněnského letiště už také vyčísluje zájem cestujících v loňském roce. Od roku 2010 dochází k mírnému poklesu v počtu přepravených osob. „Ještě nemám přesná čísla, ale loni jsme přepravili asi kolem 530 tisíc cestujících, o něco méně než v roce 2011,“ odhaduje Plaček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...