Kunín hostí výstavu Gustava Klimta

Kunín - Do konce července je na zámku v Kuníně možné spatřit expozici obrazů Gustava Klimta.

Rakouský malíř Gustav Klimt (1862–1918) byl průkopník v moderním umění, který zcela zásadně ovlivnit tvář dvacátého století. Stopy jeho a jeho souputníků, mezi které patří například Josef Hoffmann, Otto Wagner, Joseph Maria Olbrich, Richard Gerstl, Egon Schiele a Oskar Kokoschka, můžeme najít především ve Vídni, kde se Klimt narodil a prožil většinu života.

V roce 2012 by Klimt oslavil sto padesáté narozeniny – toto výročí slaví celá Vídeň a letošní rok se nese v duchu motta Gustav Klimt a zrod moderny.

Gustav Klimt

Ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer - díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci.

Vídeň stála na přelomu 19. a 20. století vedle Paříže, Mnichova a Londýna u kolébky moderny. Jako hlavní a rezidenční město rakousko-uherské monarchie byla duchovním centrem Evropy a s více než dvěma miliony obyvatel v roce 1910 pátým největším městem světa. Výtvarné umění, literatura, hudba, architektura a věda zažívaly nebývalý rozkvět; počet novátorských a průkopnických počinů, i tempo v jakém vznikaly, nemá dodnes obdoby.

Dílo Gustava Klimta z uměleckého hlediska jedinečným způsobem odráží tuto cestu od historismu vídeňské Ringstraße k počátkům abstrakce. Výstava mapuje nejvýznamnější milníky na této cestě ke Gesamtkunstwerku - souhrnnému uměleckému dílu. Informativní panely s reprodukcemi Klimtových děl doprovází text v němčině a češtině.

Výstava, která je pořádána ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem, zůstane na zámku do konce července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...