Komando RAF obsadilo německé velvyslanectví ve Stockholmu

Berlín/Stockholm - Německé velvyslanectví ve Stockholmu obsadilo 24. dubna 1975 šestičlenné komando RAF. Teroristé se zmocnili dvanácti tamních pracovníků a použili je jako rukojmí. Cílem jejich mise bylo získat zpátky vlatní vezněné muže, výměnnou za švédské zajatce. Po uplynutí ultimáta vyhodili členové ultraněmecké teroristické organizace budovu ambasády do vzduchu. Čtyři lidé přišli tehdy o život.

Západoněmecká levicová teroristická skupina byla založena v roce 1970. jejími prvními členy byli například Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Horst Mahler, Ulrike Meinhofová nebo Irmgard Möllerová. Obávaná frakce Rudé armády představovala noční můru především pro západoněmeckou politickou scénu.

Pozornost atentátníků se soustředila na představitele německé hospodářské elity, která pro ně byla zosobněním kapitalistického zla. Vrcholem teroristických akcí se stal rok 1977, kdy končil soudní proces s vedením organizace a její ostatní členové se prostřednictvím série atentátů snažili vyvoláním atmosféry strachu o osvobození svých vůdců.

Nejznámějšími oběťmi komunistická městské partyzánská skupiny se stali generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto a šéf sdružení zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...