Brno - Čím bude specifické sčítání obyvatel na jihu Moravy? Tím, kolik lidí se přihlásí k víře? Moravské iniciativy mají jasno: Tím, kolik lidí se přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku. Už několik měsíců proto vyzývají obyvatele Moravy, aby právě tuto možnost do sčítacích archů uvedli.
Aktivisté chtějí, aby se při sčítání lidu přihlásilo co nejvíce lidí k moravské národnosti. V roce 1991 se k ní přihlásilo 1,2 milionu obyvatel tehdejšího Československa. O deset let později jejich počet klesl na přibližně 380 tisíc. Pokles přičítají aktivisté mimo jiné i snaze centrálních úřadů o „čechizaci“ východní části státu.
„Hlavním politickým cílem strany Moravané je emancipace Moravy. Navrácení samosprávy, samostatného hospodaření a práv, které měla tisíc let,“ uvedl předseda strany Moravané Jiří Novotný. Zároveň zdůraznil, že aktivity vedoucí k prosazení myšlenky moravanství nejsou záležitostí odtrhnutí se od Čech.
Aktivistům se nelíbí, že ve formuláři chybí moravský jazyk
„Na formuláři je předtištěna kdejaká možnost včetně znakové řeči, moravský jazyk zde ale chybí. Jde přitom o problematiku závažnou,“ uvedl Josef Pecl z Moravského národního kongresu. „V Evropskému parlamentu i jinde bude použito mateřského jazyka jako argumentu; jako argumentu, že my Moravané nemaje jazyka jsme vlastně Češi,“ tvrdí Pecl.
Moravská národnost a moravský jazyk budou plnohodnotně zpracovány do statistiky Českého statistického úřadu. „Národnost je otázkou vnitřního pocitu. Ve sčítacím listu může každá osoba vyplnit dokonce dvě národnosti a všechny budou pečlivě zaznamenány a zpracovány,“ řekla regionální zmocněnkyně Českého statistického úřadu Dagmar Pospíšilová. Stejně jako u otázky národnosti, tak i u kolonky mateřského jazyka je tedy možné přihlásit se k moravské myšlence.
