Praha - Katedrála sv. Víta na třetím nádvoří Pražského hradu je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl sice položen již ve 14. století, svoji současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Slavnostně byla otevřena právě 28. září 1929 u příležitosti výročí smrti svatého Václava. Katedrála je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, kde byly později uloženy jeho ostatky. Rotunda byla po roce 1060 přestavěna trojlodní baziliku se dvěma věžemi.
Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského, jeho synů Karla (pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV.) a Jindřicha a pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V témže roce Karel IV. vydal bulu, v níž majitelem chrámu určil kostel svatého Víta, který tak dostal právní subjektivitu. Později pak práva a povinnosti majitele vykonávala metropolitní kapitula.
V roce 1997 pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Pražského hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika na Pražském hradě roku 1074.
O rozvoj katedrály se významně zasloužil právě Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba přerušena, v červnu 1421 byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Po staletí zůstával chrám nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena barokní helmicí a byla postavena hudební kruchta.
Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce znovu začaly. Řízením dostavby chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí. Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Tzv. období dostavby bylo ukončeno v září 1938. Okupací byly přerušeny dokončovací práce na interiéru. Po válce Jednota pokračovala v rekonstrukci chrámu. V roce 1954 byla rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na Kancelář prezidenta republiky. Od 90. let vede církev o navrácení katedrály spor.
Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy, v níž jsou po staletí uchovávány české korunovační klenoty i Václavova lebka.
