Jak udělat Ptáčata šťastnými? Zbavit Brno heren

Brno – Skupinka převážně romských dětí z jedné brněnské základní školy, o nichž Česká televize natáčí už pět let dokumentární cyklus Ptáčata, dnes navštívila primátora Romana Onderku. Děti se přišly zeptat, jak po roce a půl město zareagovalo na jejich protest a dopis proti hernám. Ze schůzky odcházely s úsměvem na tváři - v jihomoravské metropoli zůstane jen zlomek z původního množství automatů.

Hrdinové Ptáčat mezi automaty vyrostli. I když jsou to ještě děti, o rizicích gamblerství toho ví víc než řada dospělých. „Ti lidé často nemají na jídlo, nemohou nic koupit svým dětem. Když jsou herny v blízkosti jejich domovů, tak je to tam táhne. Kdyby zmizely, tak by třeba mohli mít lepší život,“ myslí si hrdinka Ptáčat Michaela Žigová. Dětem vadí i to, že v okolí nonstop otevřených heren je pořád hluk.

2 minuty
Michaela Žigová z Ptáčat hovoří o hernách na Cejlu
Zdroj: ČT24

Před osmnácti měsíci se Ptáčata připojila k protestům za zrušení heren, které zorganizovalo sdružení Brnění. Primátorovi Romanu Onderkovi tehdy navíc poslala dopis. Teď se na magistrát vrátila, aby zjistila, co se za tu dobu změnilo. „Chtěli jsme zrušit všechny herny a myslím si, že se nám to docela podařilo. Z asi 3 500 automatů jich v Brně zůstane jen 350 a tam, kde jsme je nechtěli vůbec, nebudou. Vlastně máme vyhráno, takže máme obrovskou radost,“ řekla Michaela.

Z heren od jejich protestu zmizelo už téměř dva tisíce automatů. Není to ale zásluha Brna ani ministerstva financí, většinu zavřeli jejich majitelé kvůli klesajícím ziskům sami.

Onderka: Herny zmizí do konce roku

Naposledy do hry o hrací automaty vstoupil Ústavní soud, když dal městům a obcím pravomoc automaty zrušit hned. Obce tak nemusí čekat až do roku 2014, jak původně říkal zákon. „Začíná odstraňování jednotlivých automatů a někde dokonce celých heren. Měli bychom se dostat na pouhých 350 heren, což je pro Brno obrovský posun,“ potvrdil Onderka.

Úplně bez heren tak bude například brněnská ulice Cejl, jak si Ptáčata přála. Hazard zmizí také z okolí škol, nemocnic nebo kostelů. „Dočkat bychom se toho měli nejpozději do konce roku,“ dodal primátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...