Hvězdy pop music jezdily i za železnou oponu

I když na pravou žeň vystoupení interpretů populární hudby si museli fanoušci počkat do časů po listopadu 1989, i v dobách předcházejících se občas objevily na domácích pódiích zahraniční hvězdy. Dokumentaristé Pavel Jirásek a Martin Polák z brněnského studia ČT se rozhodli zmapovat koncerty zahraničních muzikantů od roku 1965 do roku 1990 a zejména, jak tato vystoupení ovlivňovala dobovou kulturní politiku a zároveň podněcovala rozvíjení principů demokracie a svobody.

Prvním významným koncertem, který se v Československu v 60. letech uskutečnil, byl koncert Luise Armstronga v roce 1965. Kromě fenomenálního jazzmana navštívil Československo i král beatníků - americký básník Allen Ginsberg či britská skupina Manfred Mann. „První dekáda, kterou v dokumentu mapujeme, znázorňuje počátek období svobody a politického uvolňování, kdy k nám kromě už zmíněných interpretů zavítala také třeba populární skupina Beach Boys“, popisuje dramaturg Martin Polák. Kromě Beach Boys, kteří v Československu odehráli 3 koncerty, přijela v létě roku 1968 do Prahy také skupina Moody blues. Jejich koncert se ale už v srpnu 68 nestačil uskutečnit.

Dokument je rozdělený do tří dekád – 60. léta znázorňují období uvolňování a tvůrčí svobody, pro sedmdesátá léta bylo typické omezení koncertní produkce. Ta se přiklonila k italské populární hudbě a francouzskému šansonu. Zlom přišel v roce 1978, kdy přijel na koncert do Prahy Johny Cash. Osmdesátá léta představují evoluční vývoj a jistou inklinaci k alternativní scéně v podobě vzpomínek na koncert zpěvačky Velvet Underground Nico a punkových Die Toten Hosen v plzeňském amfiteátru Lochotín, či pražského koncertu Depeche Mode. Celý dokument je zakončen koncertem Rolling Stones v roce 1990, který se stal symbolem změny politického režimu a potvrzením toho, že polistopadový vývoj s příchodem umělecké svobody a demokracie je už nezvratný.

„Podařilo se nám natočit rozhovory se skutečnými hvězdami, které do tehdejšího Československa přijely,“ říká autor dokumentu Martin Polák. Diváci se mohou těšit na rozhovor s písničkářkou Joan Baez, která na Bratislavské lyře vyjádřila podporu Chartě 77 i výpovědi členů skupiny Rolling Stones. Mick Jagger v něm vzpomíná, co pro něj osobně znamenal nejen jejich první koncert v Československu, ale i setkání s tehdejším prezidentem Václavem Havlem. 

„Dnes, kdy můžeme jít prakticky na jakýkoliv koncert světové hudební hvězdy jak přímo v České republice, tak kdekoliv na světě, si už ani neuvědomujeme, že tomu tak dříve nebylo. Z vlastní zkušenosti - i když až od sedmdesátých let – vím, že pro nás každý takový koncert zejména v normalizačních časech, byl značnou podporou v přesvědčení, že svoboda a demokracie skutečně existují, a že jednou přijde čas, kdy se navrátí i k nám. A tento pocit bych se chtěl pokusit filmem přenést i na generace, které to nezažily,“ uvedl režisér Pavel Jirásek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...