Hraniční bunkr v Hevlíně má kupce. Jak s ním naloží, to se zatím neví

Hevlín, Vranov nad Dyjí - Opuštěný vojenský bunkr Výběžek u Hevlína stále čeká na své nové využití. Na sedmý pokus sice v létě našel svého kupce, ministerstvo financí ale převod zatím neposvětilo. Bývalých bunkrů jsou v jihomoravském příhraničí desítky, v některých z nich fungují například historická muzea.

Bunkr číslo 16 neboli Výběžek je obrovskou pevností - už několik let ale opuštěnou a nevyužívanou. Ministerstvo obrany dlouho nemohlo pro objekt najít kupce. Povedlo se to až v sedmém kole, kdy ministerstvo z původních požadavků téměř desetinásobně slevilo.

„Bunkr jsme prodali za 276 tisíc korun. Od listopadu je smlouva na ministerstvu financí, které musí udělit ještě schvalovací doložku,“ vysvětlila mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeistrová.

Ministerstvo financí podle Radka Ležatky z oddělení komunikace teď smlouvu komplexně posuzuje. „Předpokládáme, že by tato záležitost měla být v únoru vyřízená,“ řekl. Nový majitel do té doby nechce své záměry s bunkrem komentovat.

Ze spousty bunkrů je dnes muzeum

Nový majitel by se mohl inspirovat například ve Vranově nad Dyjí, kde historikové-nadšenci už dvě malé pevnosti přetvořili v muzeum. „Naším záměrem bylo zrekonstruovat několik objektů do stavu z různých období tak, jak je vytvářela naše armáda. Takže počínaje rokem 1938 a konče šedesátými, sedmdesátými léty,“ uvedl Martin Černý z Pevnostního muzea Vranov.

Do bunkrů, které byly v žalostném stavu, nadšenci nastěhovali postupně část dobového vybavení. V letních měsících je o netradiční pohled do historie zájem obrovský, a znovu oživené pevnosti si tak na svůj provoz dokonce vydělají. „S vybavením nám trochu pomohla i Vojenská správa Znojmo, někde byly zbytky vybavení v samotných objektech,“ dodal Černý. Nejvíce práce podle něj bylo s opravou prvorepublikového bunkru, která se táhla dlouhých dvanáct let.

Na jaře plánují historičtí nadšenci zpřístupnit u Vranova další pevnost, která by měla být zařízena v duchu padesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...