Horácké muzeum nabízí výstavu o pohraničním opevnění

Nové Město na Moravě – Návštěvníci Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě mohou od 10. února zhlédnout výstavu o systému opevnění Československa, budovaného v letech 1935 až 1938 jako obranu proti nacistické agresi. Expozice Nezradíme 1938 má za úkol představit nejen rozsah pohraničního betonového valu a technické parametry, ale i každodenní činnost meziválečných jednotek v betonových srubech.

Na svou dobu unikátní systém pevnosti, bunkrů a sítí betonových chodeb začala armáda budovat kvůli vzrůstající hrozbě vpádu německých vojsk na území Československa. Největší koncentrace těchto staveb byla soustředěna na severní hranici země, zejména v Orlických horách, Krkonoších a na severu Moravy. Tam se také dochovaly jedny z nejodolnějších staveb, které tehdejší armádní technika znala – opevněné tvrze.

Budování pohraniční betonové linie však kromě vojenských účelů podporovalo i hospodářství. „Ta doba byla taková, že se celý národ podílel na výstavě opevnění. Byl to i zdroj práce,“ uvedl kurátor výstavy Radim Žamboch. Pouhá výstavba menších pěchotních srubů přitom trvala sedm dní v kuse, během kterých se spotřebovalo 120 tun ocelových výstuh a 1 500 kubíků betonu. Takové množství odpovídá například 16 plně naložených kamionových návěsů. Síla stěn podobných bunkrů byla od půl do 3 metrů. Zdaleka největší část pohraničního opevnění však tvořily systémy lehkých opevnění – takzvané řopíky, které se stavěly v liniích na dohled. Podle terénu například pouhých 100 metrů od sebe.

Reportáž Petra Malého a Blanky Poulové (zdroj: ČT24)

Výstava kromě zmenšenin opevněných komplexů nabízí i exponáty uniforem pohraniční stráže nebo střelných zbraní. Většina jich je zapůjčena z lehkého opevnění ve Slupi u Znojma, kam se vrátí až v dubnu. Do té doby budou k vidění v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

  • Podzemní chodby v opevnění tvrzi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232491.jpg
  • Opevněná tvrz Hanička v Orlických horách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232494.jpg
  • Výstava Nezradíme 1938 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2325/232484.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...