Hlavním cílem Ježka byla nová budova Národní knihovny, nakonec ho stála místo

Praha - Čerstvě odvolaný ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek si při svém nástupu do funkce vytyčil stavbu nové budovy Národní knihovny jako svůj hlavní úkol. Nicméně právě tento projekt jej stál místo. S plánem postavit novou budovu Národní knihovny na pražské Letné Ježek seznámil veřejnost již necelý půl rok po svém nástupu, 19. ledna 2005. V následné mezinárodní soutěži zvítězil návrh architekta Jana Kaplického. Jeho "blob", jak byl posléze projekt přezdíván, vyvolal mezi politiky i veřejností rozporuplné reakce.

Jehlička chce rekonstruovat Klementinum 

Po třech a půl letech diskusí, kde a jaká knihovna bude stát, vše uzavřel ministr kultury Václav Jehlička. Ten na konci července definitivně ukončil všechny spekulace a oznámil, že nová budova knihovny se stavět vůbec nebude. Stát tak vynaloží příslušné finance na rekonstrukci stávajícího sídla, pražského Klementina. Ministr již v květnu připustil, že na Kaplického chobotnici nejsou peníze. V rozpočtu je na knihovnu vyčleněno 1,9 miliardy korun a Kaplického projekt by stál kolem čtyř miliard.

V srpnu se pak k projektu vyjádřila i Evropská komise, podle níž byla soutěž o novou budovu v rozporu se zákonem. Český antimonopolní úřad následně doporučil knihovně, aby původní soutěž zrušila. Ježek však soutěž zrušit odmítl, podle něj by to mohlo vést k arbitrážnímu sporu s jejím vítězem. Na konci srpna se pak objevily spekulace, že ministr Jehlička odvolá ředitele knihovny Ježka.

Soutěž vyhlášena v květnu 2006, vítězem návrh Kaplického 

Národní knihovna oficiálně vyhlásila anonymní mezinárodní projektovou soutěž pro architekty a architektonické týmy v květnu 2006. Vítězný návrh architekta Jana Kaplického a jeho studia Future Systems vybrala osmičlenná porota jednomyslně a loni 2. března jej zveřejnila. Česká komora architektů (ČKA) poté zpochybnila vítězný návrh, neboť údajně porušil podmínky soutěže tím, že umístil prostor pro uchování konzervačního fondu pod zem. Zástupci poroty porušení podmínek odmítli.

Proti chobotnici se postavili zejména politici ODS

Václav Klaus

„Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní… Pro mne je stavba pana Kaplického ošklivá a nemyslím, že je to proto, že jde o nesecesní, nekubistickou, nefunkcionalistickou stavbu. Nelíbí se mi sama o sobě.“

Projekt měl již od vyhlášení řadu kritiků. Proti výstavbě se postavil i prezident Václav Klaus. Kromě Klause se proti stavbě Kaplického knihovny postavila prakticky celá ODS, nejhlasitěji asi pražský primátor Pavel Bém. Ježek odmítal výhrady pražské ODS včetně námitek, že navrhovaná stavba zasahuje i na pozemky, jejichž prodej zastupitelstvo neschválilo. Podle něj zástupci Prahy byli u schvalování knihovny od samého počátku a o změnách kolem pozemků věděli a souhlasili s nimi.

Nicméně o osudu nové knihovny nakonec rozhoduje vláda. Žádné velké nadšení nesdílel ani premiér Mirek Topolánek, podle něhož stavba nové budovy Národní knihovny nepatří mezi priority současné vlády, a není tedy vůbec zřejmé, zda na ni stát chce dát peníze.

Vedle estetických výhrad se objevily i spory ohledně místa, kde měla nová budova stát. Kromě původního místa pražské Letné se spekulovalo o pozemku v blízkosti stanice metra Vyšehrad či o centru Prahy na Klárově. Změna místa by si podle Kaplického vyžádala kompletní přepracování projektu. V této souvislosti Kaplický poprvé připustil, že by jeho návrh nové budovy vůbec nemusel v Praze stát.

Kaplického blob na Letné

Budova z ateliéru architekta Jana Kaplického měla stát na Letné v místech, kde je nyní tramvajová smyčka. Výstavba měla být podle původních plánů hotova do podzimu 2011, stát měla kolem dvou miliard korun. Do nové knihovny se měly přestěhovat fondy od začátku 19. století až po současnost. Disponovat měla prostorem pro deset milionů svazků, což je rezerva na zhruba padesát let. Budova byla vysoká 48 metrů a měla devět poschodí. V netradiční stavbě měly své místo kromě knihovních fondů i kavárna, restaurace, studovny či víceúčelový sál. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, o dopravu knih se měl starat automatický robotický systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...