Praha - Jiřího Adamíru si diváci nejvíce pamatují v rolích králů, vůdčích filozofů a přirozených autorit. Herec je neopomněl okořenit svým typickým všudypřítomným sarkasmem, ironií a skepsí. Dokázal mistrně ztvárnit intelektuální dramatické charaktery, a to jak v klasickém repertoáru, tak i v moderní dramatice. Mezi jeho životní role patří Hamlet, Richard III., Jan Hus, Ivan Karamazov a také Don Juan. Po delší nemoci zemřel právě 14. srpna 1993 ve věku 67 let.
Adamíra začínal svou hereckou kariéru na prknech Divadla mladých pionýrů, kde působil od konce války do roku 1946. Poté odehrál několik sezon ve zlínském Divadle pracujících. Účinkoval tu i ve dvou krátkých filmech a stihl se poprvé oženit. Mezi jeho divadelní kolegy patřili například Jiří Holý, Otto Šimánek, Josef Langmiler a herečka Ljuba Benešová.
V letech 1952-1962 účinkoval ve Státním divadle v Ostravě. V té době také absolvoval vojenskou základní službu. Adamíra se zde pomalu propracoval mezi přední členy souboru a ve spolupráci s režiséry Milošem Hynštem, Lubošem Pistoriem, Radimem Kovalem a Milošem Horanským, odehrál několik nezapomenutelných rolí.
Celý svůj život okouzloval diváky také svým podmanivým hlasem. Populární byl mimo jiné i díky filmovému dabingu nebo účinkování v rozhlase. Během života se projevil i jako vynikající recitátor. Několik let pracoval v pražské Lyře Pragensis, Divadle hudby nebo Viole.
Do pádu komunistického režimu vytvořil řadu významných rolí ještě v Realistickém divadle v Praze, odkud po sametové revoluci přešel do činohry Národního divadla. V téže době také začal vyučovat na pražské DAMU. Učitelské povinnosti mu však znepříjemňoval jeho stále se zhoršující zdravotní stav. Osudnou se mu nakonec stala rakovina páteře.
