Hendikepovaným studentům pomáhá technika i tlumočníci

Brno – Možnost navštěvovat běžné vysokoškolské přednášky nebo seznámit se s ostatními spolužáky. Pro zdravé studenty samozřejmost, pro hendikepované studenty často obtížná situace. Studijní život by jim měly usnadnit vynálezy vývojářů Masarykovy univerzity. Například jejich systém Polygraf nabízí zdokonalený přepis mluveného slova do textu. Vylepšený systém představili autoři na mezinárodní konferenci Universal Learning Design, kterou ode dneška hostí Masarykova univerzita.

Přehrát si záznam odpřednášené látky nebo si ji přečíst ve znakovém jazyce. I takové služby nabízí studentům se zdravotním postižením Masarykova univerzita v Brně. Hendikepovaní studenti tak mají možnost získávat na univerzitě stejné informace jako jejich spolužáci. Zdá se, že mladí lidé se specifickými nároky tyto služby oceňují, neboť jich na univerzitě studuje už čtyři sta padesát. „Studuje u nás sto zrakově postižených studentů, devadesát studentů sluchově postižených a kolem osmdesáti studentů s pohybovým postižením,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová. Škola se navíc může pyšnit unikátem. „Více než polovina sluchově postižených vysokoškolských studentů studuje na Masarykově univerzitě,“ řekla Fojtová.

I proto škola v těchto dnech hostí konferenci Universal Learning Design, která se věnuje novinkám ve zpřístupňování studia handicapovaným studenům. Na programu je mimo jiné i vynález programátorů ze střediska Teiresiás s názvem Polygraf, který přepisuje mluvené slovo do textu. Neslyšící studenti si tak mohou výklad přečíst na svých počítačích, iPadech či v mobilních telefonech. Aby systém fungoval, není ani potřebné internetové připojení. „Pokud je přepisovatel v místnosti, tak jsou notebook a tablet spojeny bezdrátovou sítí, kterou zprovozníme vždy v přednáškové síni. Je to jedna z hlavních výhod tohoto systému,“ popsal vedoucí oddělení speciální informatiky Svatoslav Ondra.

Polygraf je systém, který nabízí v reálném čase text, jenž vytváří přepisovatel pro co největší počet zájemců. Navíc umožňuje, aby se dal text sledovat na více obrazovkách či na různých typech zařízení.

Polygraf není určen pouze neslyšícím

Podle ředitele střediska Teiresiás Petra Peňáze umožňuje informační systém univerzity, aby si  přepisovatelé mohli svůj týdenní program plánovat předem. Dokonce si mohou vybírat, zda chtějí přepisovat spíše humanitní přednášky či technicky zaměřené. „Díky informačnímu systému víme, kdo se bude čeho účastnit, díky čemuž můžeme plánovat služby předem,“ dodal Peňáz. Navíc si studenti stále více začínají o službu žádat sami. A to nejenom ti neslyšící. „Narůstá povědomí o tom, že to není pouze služba pro neslyšící, ale je výhodná i pro ostatní, kteří mohou mít mluvené slovo přepsané do textu,“ uvedl Peňáz. Na jednoho přepisovatele tak týdně připadá asi sedm přednášek.

Na systému vývojáři pracují už dva roky. Podle jejich slov ale práce ještě není u konce. Systém stále vylepšují. Jedním z těch, kteří na Polygrafu pracují, je i Tomáš Sklenák. Sám je neslyšící. Na Masarykově univerzitě vystudoval aplikovanou informatiku. Tvrdí, že studium zvládl hlavně díky pomoci střediska Teiresiás, které slouží studentům Masarykovy univerzity se specifickými nároky. Při studiu potřeboval Sklenák tlumočníky a přepisovatele. Navíc měl i individuální výuku v prostorách střediska. Při studiu začal ve středisku pomáhat. Nakonec zde i našel zaměstnání. „Mám zde více funkcí. Pracuji například na slovníku znakového jazyka a terminologickém slovníku. Navíc vytvářím e-learningové kurzy a vyučuji neslyšící studenty,“ popsal Sklenák.

Při výuce neslyšících studentů si kromě Polygrafu může vypomoct Sklenák i takzvanou hybridní knihou, kterou odborníci na konferenci také představili.

2 minuty
O hybridní knize hovoří ředitel střediska Petr Peňáz
Zdroj: ČT24

Do budoucna by měly pomůcky využívat i různé úřady a instituce. I proto Masarykova univerzita plánuje zřízení tříletého bakalářského oboru pro přepisovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...