Praha – Evropa a Afrika udělaly na prosincovém summitu v Lisabonu další krok v dlouhém boji proti ilegální migraci. Oba kontinenty se dohodly, že na řešení problémů afrických imigrantů budou spolupracovat více než kdy dřív. Tisíce utečenců z Afriky totiž každoročně nepřežijí převoz do Evropy přes Středozemní moře, za který převaděčům zaplatily i několik tisíc dolarů. Vyhráno nemají ani ti, kteří přistanou u břehů starého kontinentů. Získat povolení k pobytu a práci je pro ně téměř nemožné.
V několika afrických televizích už běžel spot, který varoval před mylnou vizí o zlatém dole, který nabízí zaměstnání v Evropě. Ukazuje realitu – život v městských ghettech, žebrání, beznaděj. „Spot má informovat o tom, že Evropa není ráj. Že to, co Afričané slyší od mafií a od převaděčů, není pravda. Že není možné jen tak přijít a legalizovat svůj pobyt, najít si práci, posílat domů peníze a pak se třeba vrátit,“ vysvětluje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.
Dokud nebude umožněna legální forma migrace, budou podle Schrotha platit stále více peněz za převoz, budou používat stále nebezpečnější cesty – a bude jich také i více umírat. Je ale otázkou, zda by se pomalu vymírající Evropa neměla africké pracovní síle přece jen otevřít. Představa, že by imigranti z černého kontinentu evropskou ekonomiku zruinovali, totiž není úplně pravdivá.
V Evropě žije pouze necelých šest milionů afrických přistěhovalců – představují pouhou osminu procenta evropské populace. „Do Evropy legálně přichází několik milionů cizinců za rok. Nelegálních imigrantů z Afriky jsou maximálně desetitisíce,“ říká Schroth.
Dříve či později se Evropa bude muset vypořádat i s druhou generací afrických přistěhovalců, která je početná hlavně v tradičních destinacích ilegálních imigrantů – ve Francii, Španělsku, Itálii nebo Portugalsku. Děti přistěhovalců si stěžují, že se nikdo nestará o jejich osud. Například v Portugalsku má vysokoškolské vzdělání každý pátý imigrant, zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci získá jen jeden z dvaceti šesti. Nedávno jejich nespokojenost a frustrace opět přerostly do násilných výtržností v ulicích francouzských měst.
