Do blanského kostelíku se vrátily zrestaurované ikony

Blansko – První řadu opravených ikon z 18. století restaurátoři přivezli zpět do dřevěného kostelíka v Blansku. S prázdnou však neodjeli. Do jejich dílny dnes putovala také druhá část unikátního ikonostasu. Celá sestava je součástí původního vybavení pravoslavného kostela z Podkarpatské Rusi, který byl ve třicátých letech minulého století převezen do České republiky.

Na původní výzdobě dřevěného kostela zapracoval zub času a také dřívější necitlivé pokusy o její zrestaurování. „Z některého úhlu je vidět, že tváře svatých na obrazech vypadají, jako kdyby byly stažené z kůže. Je to nepříjemný pohled a to zašpinění je vidět ze všech stran,“ řekla před zahájením restaurátorských prací Helena Ladičová z Československé církve husitské. 

Projekt na obnovu ikon vypracovala v roce 2005 akademická malířka Renata Bartoňová. V letech 2007 až 2008 se církvi za přispění Jihomoravského kraje podařilo nechat zrekonstruovat šestici hlavních ikon. Kromě pláten bylo nutné dát do pořádku také rámy, které zlatník důkladně očistil a znovu pozlatil.

1 minuta
Vstup Ivy Zigmundové
Zdroj: ČT24

Práce restaurátorů v blanenském kostele tím však rozhodně neskončila. Další velkou výzvou pro ně byla restaurace největší chlouby kostelíka, téměř 400 let starého ikonostasu. Podobné dílo není v České republice k vidění na žádném jiném místě. Kvůli náročnosti prací a také velké finanční zátěži se je farnost rozhodla dát zrekonstruovat po částech. 

První opravenou polovinu mohou lidé v kostele obdivovat od dnešního odpoledne, kdy je tam restaurátoři znovu nainstalovali. Práce na ikonostasu vyjdou celkově na více než půl milionu korun.

Blanenský kostelík je nejstarší památkou rusínské gotiky u nás, pochází z Nižního Seliště v Podkarpatské Rusi. Základní stavba vznikla v roce 1601, dokončen byl ale až roku 1640. Je celý ze dřeva a byl zasvěcen pravoslavné světici, svaté Paraskivě. Poté, co se Podkarpatská Rus stala součástí Československa, si obec díky lepším životním podmínkám mohla dovolit postavit kostel nový, kamenný. Do Česka se původní dřevěný kostelík dostal coby exponát na Výstavu soudobé kultury v Brně pořádanou v roce 1928, do Blanska byl převezen o osm let později. Dnes slouží církvím Československé hustiské a Českobratrské evangelické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...