Disident Ťiang: Číňané si přejí demokracii

Praha - V březnu v roce 1989 demonstrovali Číňané na náměstí Nebeského klidu plni iluzí a představ, že Čína bude následovat jiné země východního bloku v přechodu od komunistické diktatury k demokracii západního stylu. Komunistická vláda ale demonstranty brutálním způsobem pomocí tanků potlačila. Čínský disident a aktivista za demokracii Šao Ťiang byl osobně na protestu přítomen. Nyní zdůrazňuje, jak je důležité tyto události připomínat mladé čínské generaci, která manifestace nezažila.

„V roce 1989 zahájila naše generace studentů mírovou rezistenci proti vládě, aby bojovala za svobodu vyjadřování a sdružování, vláda ovšem tyto mírové protesty brutálně potlačila tím, že na nás poslala tanky a kulomety,“ vzpomíná Ťiang, který byl hostem Studia 6. „Tenkrát mnoho mladých studentů nevědělo, co se dělo v historii komunistické strany. Nevěděli, že již dříve komunisté použili brutální násilí proti lidem a domnívali se, že se vláda neodváží takto veřejně použít násilí. V tom jsme se naprosto mýlili, použili sílu proti vlastnímu národu, proti vlastním lidem,“ dodal disident.

Mnoho lidí se na demonstracích stavělo do cesty tankům a dodnes nikdo neví, co se s těmito lidmi stalo, protože mnoho lidí se prostě ztratilo. Podle Ťianga byli možná posléze mučeni ve vězení nebo byli zabiti už před devatenácti lety.

Mnohé země v oblasti Dálného východu jako například Jižní Korea nebo Taiwan zažily období, kdy jim vládly autoritativní režimy, které se ale časem evoluční cestou vyvinuly k demokracii. Dnešní režim v Číně už není úplně totalitární, i když je autoritářský. „Lidé v kontinentální Číně nyní mají prospěch z hospodářského rozvoje, ale zároveň strádají, protože nemají zajištěnu svobodu ve svém životě. Číňané si velice přejí, aby došlo ke změně, kterou může zajistit demokracie,“ upozornil Ťiang, který od roku 1997 pobývá v exilu.

V současném světě a nejenom v Číně má mnoho lidí tendenci vnímat demokracii a lidská práva jako cosi západního, co je importováno násilím do místních kultur. „Demokracie a lidská práva jsou všeobecnou koncepcí, která patří všem a Číňané nejsou v tomto směru nic zvláštního. Číňané chtějí demokracii, svobodné volby. Ale jestliže vláda tvrdí, že taková demokracie se pro Čínu nehodí, pak jde jenom o propagandu,“ uzavřel Ťiang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...