Brno – Retrospektivní ohlédnutí za tvorbou jednoho z nejvýraznějších německých expresionistických sochařů Wilhelma Lehmbrucka nabízí nová výstava v brněnském Domě umění. Lehmbruck se sice věnoval především sochařství, jeho tvorba ale zahrnuje i grafiky, kresby a malby. Součástí expozice bude také kopie sochy Torzo kráčející, které coby jediné umělecké dílo zdobilo ve 30. letech vilu Tugendhat.
Lehmbruckův talent byl natolik mimořádný, že syna chudé havířské rodiny přijali na uměleckou akademii v německém Düsseldorfu. V počátcích se ve své tvorbě zaměřuje na sociální tématiku, často také tvoří reliéfní náhrobky. „Pak se přenášíme až do významného mezníku, kdy v roce 1910 odchází do Paříže. Tam vznikají jeho nejvýznamnější expresionistická díla. Mezi nimi socha Klečící, která znázorňuje ženskou postavu v nadživotní velikosti s charakteristickými extrémně prodlouženými končetinami. Je zde patrný oduševnělý výraz, spiritualita. Pro Lehmbrucka je typický,“ vysvětlila kurátorka výstavy Jana Vránová.
Výběr soch, maleb, kreseb, leptů, litografií a fotografií z Lehmbruckova muzea v Duisburgu a z jeho pozůstalosti si zájemci mohou prohlédnout v Domě umění do 10. listopadu 2013.
Z let 1913-1914 pochází také jedno z jeho stěžejních sochařských děl Torzo kráčející, které jako jedno z mála uměleckých děl zdobilo na přání manželů Grety a Fritze Tugendhatových jejich funkcionalistickou vilu v Brně-Černých Polích.
Po druhé světové válce se socha dostala do sbírek Moravské galerie. Ta skulpturu v roce 2006 vrátila dědicům původních majitelů. „Potomci Tugendhatů ji záhy prodali. V dražbě aukční síně Sotheby's se socha prodala za jeden milion liber, v té době to bylo v přepočtu na koruny 44 milionů,“ uvedla správkyně vily Tugendhat Iveta Černá.
Na výstavě v Domě umění se objeví jen kopie původní sochy. Vila Tugendhat zatím na návrat sochy čeká. „Ve vile v této chvíli žádné umělecké dílo není. Chceme přesnou materiálovou kopii originálu, která není z bronzu, ale z jiných originálů. Dostali jsme příslib z Lehmbruckova muzea, že nám vyrobí věrnou kopii. Jednáme také o tom, a zdá se nám to vhodnější, že by nám byla zapůjčena kopie torza, která je přímo v majetku rodiny,“ upřesnila Černá.
- Nová publikace Torso mapuje příběh plastiky z vily Tugendhat zdroj: ČT Brno
- Publikace Torso zdroj: ČT Brno
Pohnutému osudu sochy se věnuje i aktuální publikace trojice autorek Ivety Černé, Dagmar Černouškové a Jany Vránové Torso, která poprvé spatří světlo světa na dnešní vernisáži Lehmbruckova díla. „Publikace popisuje nejen příběh tohoto sochařského díla, ale zabývá se i architektonickým kontextem mezi objekty, v nichž se torzo vyskytovalo. Vysvětlujeme zde také vztah mezi Lehmbruckem a autorem vily Miesem van der Rohe. Lehmbruckův syn u něj studoval a byl to on, kdo později navrhl muzeum věnované svému otci,“ dodala Černá.
Wilhelm Lehmbruck (4. 1. 1881 v Meiderichu u Duisburgu – 25. 3. 1919 v Berlíně) absolvoval v roce 1905 Akademii v Düsseldorfu a od roku 1910 žil a tvořil v Paříži, kde se seznamuje s díly Archipenka, Brancusiho, Deraina, Maillola, Modiglianiho, Picassa.
Zde vznikly jeho expresivní, abstrahované plastiky s extrémně prodlouženými končetinami a melancholickým výrazem. Ústředním námětem Lehmbruckovy tvorby je člověk, jeho oduševnělost, melancholický výraz, spiritualita a touha po vnitřní harmonii. V roce 1914 odchází Lehmbruck do Berlína a později do Curychu. Naplněn depresemi a citovou disharmonií volí v březnu 1919 v Berlíně dobrovolnou smrt.
(zdroj: Dům umění města Brna)
