Diecézní muzeum v Brně vystavuje kopii Turínského plátna

Brno - V kryptě katedrály svatých Petra a Pavla v Brně mohou návštěvníci ode dneška spatřit kopii Turínského plátna – nejznámějšího a nejslavnějšího zobrazení Kristovy podoby. Turínské plátno je prezentováno fotokopií ve skutečných rozměrech a umožňuje podrobné seznámení s proslulým a jen výjimečně vystavovaným pohřebním rubášem. Zatím poslední výstava plátna se uskutečnila v italském Turíně v loňském roce, kdy návštěvnost podle italských údajů překročila dva miliony osob.

Turínské plátno

je lněná rouška o rozměrech 4,36 krát 1,1 metru, do níž se podle tradice otisklo tělo umučeného Krista, bylo objeveno v polovině 14. století v chrámu Notre-Dame ve francouzském městě Lirey. Od roku 1578 je relikvie uložena v Turíně, v kapli katedrály Jana Křtitele. Proto se plátnu také říká turínské.

Čtyři a půl metrová kopie Turínského plátna je na brněnské výstavě doprovázena několika originálními malbami, které byly pro výstavu vyhledány. Všechny pocházejí z brněnské diecéze, vznikly od 17. do 19. století a dosud nikdy nebyly veřejně vystaveny. Jedná se většinou o „veraikony“, obrazy zachycující otisk Kristovy tváře na roušce. Název vychází ze jména biblické ženy Veronika (nebo také Bereniké), která podle tradice podala Ježíšovi na křížové cestě roušku, aby si mohl otřít zpocený a zakrvácený obličej. Jméno Veronika bylo symbolicky čteno a chápáno jako „vera ikon“ neboli „pravý obraz“. Na mnoha malbách a grafikách proto drží Veronika v rukou plátno s obrazem Kristovy tváře.

1 minuta
Ředitel Diecezního muzea Karel Rechlík o výstavě
Zdroj: ČT24

O pravost plátna se vedou spory

V minulosti bylo plátno několikrát podrobeno vědeckým testům. Rozbor prachových částic ukázal, že látka pochází z Blízkého východu a je 2000 let stará. Tyto závěry však zpochybnila radiokarbonová analýza z roku 1988. Tři laboratoře, které nezávisle na sobě zkoumaly ústřižek z plátna, je označily za středověký podvrh. Jeho vznik datovaly do let 1260 až 1390. Později se ovšem ukázalo, že zkoumané vzorky pocházely ze středověkých restaurátorských záplat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...