Chodci v ohrožení: experti zkoumali místa, kde pěším hrozí nehody

Brno - Více než rok pracoval Josef Andres z Centra dopravního výzkumu na studii, která měla za úkol najít v Brně ta nejnebezpečnější místa pro chodce. Vymyslel i sérii úprav, jež by měla na rizikových ulicích nehodám zabránit. V nejbližší době by měl s výsledky své práce seznámit nejen zadavatele výzkumu, kterým je ministerstvo dopravy, ale i město a dopravní inspektorát policie.

Ti všichni by pak měli rozhodnout, které z návrhů by se nakonec mohly uskutečnit. Josef Andres věří, že šanci jich má poměrně dost: „Ta naše opatření se pohybují především v oblasti nízkorozpočtových. Namalovat přechod nebo snížit v určité oblasti rychlost nestojí s nadsázkou téměř nic, přitom i to může výrazně pomoci. Samozřejmě kdybychom uvažovali o stavění nadchodů či podchodů, tam se dostáváme už do vyšších nákladů,“ vysvětluje Josef Andres.

Výzkum vycházel z podrobných informací o nehodách chodců v letech 2007 – 2008. Josef Andres měl k dispozici přehled všech nehod na území celé České republiky, v první fázi se ale zabýval pouze územím Brna. Nejprve našel úseky, kde se kolize aut s pěšími stávaly opakovaně. Celkem v Brně napočítal dvaadvacet takových míst. Při pozorování přímo v terénu pak zjišťoval, co přesně se v provozu na daném místě děje. „Například s kolegy nahráváme na video, nejlépe odněkud z nadhledu, hodinový záznam provozu, který pak analyzujeme. Zajímá nás, kolik aut a jak rychle místem projíždí, kudy lidé v místě chodí, jestli používají přechody nebo ne, jak řidiči na chodce reagují, jestli dávají přednost a tak dále,“ popisuje Josef Andres, jak samotný výzkum vypadá.

Výzkumník na záznamech vyhledával a analyzoval také takzvané konfliktní situace: „To jsou řekl bych takové skoronehody. Například když chodec začne přecházet, přiřítí se vozidlo a na poslední chvíli zabrzdí. K té nehodě nedojde, ale je to už jakási situace, která je opravdu nebezpečná a kterou je potřeba brát v úvahu.“

Většina vybraných míst je podle Josefa Andrese záludná v tom, že nějakým způsobem nutí chodce i řidiče k rizikovému chování, ať už je to rychlá jízda nebo přecházení mimo vyznačený přechod. Společně s expertem Centra dopravního výzkumu jsme některé z rizikových ulic navštívili, aby nám přímo na místě vysvětlil, proč jsou pro chodce nebezpečné.

MÍSTO PRVNÍ: ulice Hněvkovského (4 nehody za dva roky)

Přechod pro chodce u autobusových zastávek na čtyřproudé výpadovce na Bratislavu má jeden zásadní kaz: nesplňuje české normy: „Vůbec by neměl existovat přechod přes čtyři jízdní pruhy, který nemá střední dělicí ostrůvek. Tohle místo v podstatě není možné bezpečně přejít. Ten ostrůvek by tu měl být proto, aby člověk přešel první dva pruhy, na ostrůvku se mohl zastavit, znovu se rozhlédl - tentokrát v opačném směru - a teprve pak přešel další dva pruhy,“ popisuje Andres přechod na místě, kudy denně projede téměř dvaatřicet tisíc aut. Chodci na Hněvkovského navíc musí i dlouhé minuty čekat, než jim někdo z řidičů dá přednost. „Často řidič v jednom pruhu zastaví, ale ten v druhém pruhu na to nedbá a jede dál. Pak už je jen otázkou času, kdy nějakého chodce auto srazí,“ vysvětluje výzkumník. Podle něj by v ideálním případě měl u přechodu být semafor s tlačítkem, který by na požádání auta zastavil.

MÍSTO DRUHÉ: ulice Kotlářská (3 nehody za dva roky)

Na Kotlářské sice střední dělicí ostrůvky jsou, komplikace tu ale způsobují především auta, která často parkují směrem z kopce dolů k Lužánkám. „Postaví se v pravém pruhu, zapnou blinkry a myslí si, že tím jsou z obliga, ale když pak chodci na přechodu bez semaforů chtějí přejít, nemohou se pořádně rozhlédnout a musí vykukovat právě zpoza těch aut. Řidiči je pak zaregistrují pozdě a už tu máme minimálně konfliktní situaci, v horším případě nehodu.“

MÍSTO TŘETÍ: ulice Fryčajova (3 nehody za dva roky)

Právě nehoda z poloviny září, kdy zde dodávka srazila děti na přechodu, přitáhla ke studii Centra dopravního výzkumu pozornost médií. Podle Andrese je nebezpečný celý asi 300 metrů dlouhý úsek v mírném klesání od Bílovic až k mostu přes řeku Svitavu. Auta tu jezdí rychleji než padesátkou a přechod není především v ranních hodinách, kdy jsou řidiči oslněni vycházejícím sluncem, dobře vidět. Navíc u nedalekých zastávek přechody chybí a lidé přecházejí silnici, kde je napadne. Pomohlo by například vybudování takzvané zátkové zastávky s přilehlými přechody: „Auta by pak nemohla autobus v zastávce objíždět, ale musela by počkat, až odjede. Lidé by mezitím mohli bez rizika přejít,“ popisuje výzkumník.

MÍSTO ČTVRTÉ: ulice Palackého u Semilassa (2 nehody za dva roky)

„Některá místa na silnicích prostě postrádají logiku, a tohle je jedno z nich. Je tu nástupní ostrůvek tramvaje. Ale přitom na něj ani z něj nevede žádný přechod. Lidé tak musí chtě nechtě po vystoupení z tramvaje přebíhat rušnou Palackého třídu, jak se dá,“ povzdechl si poblíž Semilassa Josef Andres. Přitom by podle něj stačilo ostrůvek vybavit zábradlím, rozšířit a prodloužit až ke stávajícímu přechodu, který je jen o pět metrů dál.

MÍSTO PÁTÉ: ulice Kosmova (3 nehody za dva roky)

U Semilassa je i další z nebezpečných míst. Kosmova ulice vede z Palackého třídy ke královopolskému nádraží. Jsou na ní zastávky autobusů a uprostřed tramvajový pás, k tomu tři pruhy pro auta. Přechody jsou ale jenom na začátku a na konci celé ulice. Lidé, kteří vystoupí z autobusu, tak často místo na přechod zamíří rovnou přes cestu a proplétají se nebezpečně mezi auty. „Tady je hlavně potřeba zamezit tomu živelnému přecházení, nejlepší by bylo doprostřed k tramvajovému pásu postavit zábradlí, aby si to lidé rozmysleli. A přidat přechod přímo k zastávkám,“ zvažuje situaci na Kosmové výzkumník.

  • Přechod na ulici Hněvkovského autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198855.jpg
  • Přechod na ulici Kotlářská autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198857.jpg
  • Přechod na ulici Fryčajova autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198854.jpg
  • Přechod na ulici Palackého autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198859.jpg
  • Přechod na ulici Kosmova autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198881.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...