Olší – Obec na Tišnovsku vznikla na místě porostlém olšemi, dnes tu lidé spíš než s olšemi žijí s uranem. V okolí se po desetiletí těžil, v jaderných elektrárnách pak poháněl reaktory, v budoucnu by se mohl do okolí obce zase vrátit – lokalita je vytipovaná jako úložiště jaderného odpadu.
Když roku 1285 kroniky zmiňují Demeteria z Bukové jako vlastníka obce Olší, ležel radioaktivní uran ještě v klidu pod zemí. O stovky let později se ale do půdy v okolí obce zakousla těžká technika a začala těžba.
Kdo o uranu v Olší nikdy neslyšel, možná pochopí, když uslyší názvy okolních obcí – Rožná, Věžná, Dolní Rožínka. Ložisko Olší mezi stejnojmennou obcí a vesnicí Drahonín, vydalo mezi lety 1959 až 1989 na 3 miliony tun uranové rudy. Budovatelské snažení si žádalo budovatelský název, těžilo se proto v dole jménem Rudý říjen Olší.
Irena Havlíčková žije v obci už od malička. To, že o matku přišla už před lety, připisuje právě těžbě uranu. „Můj otec byl uraňák, dělal horníka. A dnes je bohužel nemocný. Maminku už nemám 15 let a teď taťka,“ svěřila se Havlíčková.
Uran z Olší připomíná známý fantasy příběh o hobitovi a jeho cestě tam a zase zpátky. Úřady totiž okolí obce vytipovaly jako ideální lokalitu pro zbudování úložiště jaderného odpadu. „Byla petice, aby to tady nebylo, a stejně jim to nevyšlo. Prostě si stát prosadil svou a řekl, že je to jediná vhodná lokalita a hotovo. Bohužel, lidi tady to trápí,“ vysvětlila Havlíková.
„V těchto místech se uvažuje o prvním vstupu do země,“ ukazoval v lese vytipovanou lokalitu další z místních, František Bednář. Podle informací, které si zjistil, je budování uložiště pro tisíce tun jaderného odpadu z Dukovan a Temelína hodně vzdálená hudba budoucnosti.
On sám se mu nebrání, dokonce si myslí, že by to kraji prospělo. „Ten uranový poklad tady je a je možná víc nebezpečný, než to, co tady chtějí uložit. Dostane se to do kontejnerů, které budou bezpečně uzavřené,“ popsal svůj postoj Bednář. Ať tak či tak, o umístění úložiště se definitivně rozhodne v roce 2025.
