Český dragoun byl čestnou stráží u rakve Otto von Habsburka

Brandýs nad Labem / Vídeň – Za účasti více než deseti tisíc diváků a téměř 3 500 smutečních hostí byl v sobotu ve Vídni pohřben Otto von Habsburg, nejstarší syn posledního rakouského císaře Karla I. Jeho rakev spolu s rakví jeho manželky byla uložena v kryptě kapucínského kostela v historickém centru Vídně. Veřejná část pohřbu měla svou pompou a účastí oficialit téměř charakter státního pohřbu, i když tak označena být nesměla. Jedním z účastníků pohřbu byl i Milan Novák, český dragoun čtrnáctého pluku v Brandýse nad Labem. Do své historické uniformy se nasoukal u příležitosti více než čestné, když v pátek stál stráž u rakve Otto von Habsburka, kterého považuje za svého krále. Jako správce brandýského zámku se s ním osobně setkal.

Vzdát poslední hold zesnulému přijeli do Vídně špičky rakouské politiky, tři vládnoucí monarchové, dva bývalí vládci a řada aristokratů i zahraničních politiků. Mezi účastníky byl i Milan Novák. Vedoucí odboru kultury v Brandýse nad Labem a správce tamního zámku se s přáteli vypravili v pátek 15. července do Vídně, aby jako čestná stráž mohli postát u rakve, jak sami říkají, syna posledního českého krále, který zemřel 4. července 2011.

Právě jako správce brandýského zámku se Novák s arcivévodou osobně setkal. „Já si vybavuji mnoho momentů ze setkání, kdy k arcivévodovi přicházeli nejrůznější lidé a Otto měl velký zájem a chuť se s nimi bavit a povídat si,“ vzpomíná Milan Novák. Setkání arcivévody a správce brandýského zámku proběhlo v době, kdy arcivévoda byl v pokročilejším věku. I přesto ale pan Novák popisuje Otto von Habsburka jako velice společenského, otevřeného a milého člověka. „On prostě chtěl s těmi lidmi být. Bylo jasně znát, že si ten čas, který mu byl v životě dopřán, nechtěl nechat pro sebe. Chtěl ho věnovat svým bližním, své práci a odpočinek pro sebe nechtěl,“ dodává Novák.

38 minut
Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

Podle historika Jiřího Raka se smrtí Otto von Habsburka odešla jakási poslední vzpomínka na bývalou monarchii a příklad autentického konzervatizmu. „Na něm jsme mohli poznat, co je to konzervatizmus, který jednoduše není ta neoliberální touha po zbohatnutí. To je ta úcta před bohem, úcta před tradicí, úcta před něčím, co člověka přesahuje,“ konstatuje historik Rak.

„Mně to setkání dalo moc a velmi těžko se o tom mluví, protože to je zážitek hluboký. Je to pro mě zážitek celoživotní a já jsem arcivévodu Otto von Habsburka měl rád především jako osobu, jako člověka. Jako člověka velice něžného, citlivého a moudrého,“ uzavírá český dragoun Novák.

Nejstarší syn posledního císaře Karla I. Otto vystudoval mezi válkami politologii v Belgii, jenoznačně se vymezil proti nacismu i komunismu, v roce 1961 se vzdal nároku na trůn a jako občanský poslenec Evropského parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CSU a Panevropskou unii usiloval o pád železné opony a podporoval myšlenku evropského federalismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...