Česko se může pyšnit „ekologickou“ stanicí v Antarktidě

Brno – Čeští vědci stihli ještě na konci loňského roku vyrazit do Antarktidy. V roce 2005 tam totiž postavili první českou stanici. Průzkumy na severním odleděném pobřeží ostrova Jamese Rosse budou vědcům z brněnské Masarykovy univerzity trvat dva měsíce. Na ledovém kontinentu tak k bádání využijí celé tamní léto. K výstavbě stanice Johanna Gregora Mendla, jak ji čeští vědci pojmenovali, vedla sice dlouhá cesta, nyní se však může pyšnit tím, že patří mezi ty k přírodě velmi šetrné.

Stanice získává dvě třetiny energie z obnovitelných zdrojů

Stanice byla vybudována v letech 2005 a 2006. Prakticky celou rozloženou stanici – tedy přes 150 tun materiálu – na břeh ostrova dostal bez pomoci těžké vyloďovací techniky chilský ledoborec. Zajímavostí ale je, že po sobě Češi v Antarktidě prakticky nezanechávají stopu. Stanice má totiž dokonalou tepelnou izolaci a vytápění je zabezpečeno vzduchotechnikou využívající solární ohřev vzduchu.

5 minut
Komentář Miloše Bartáka
Zdroj: ČT24

Třetina z celkové spotřeby energie potom pochází z osmi větrných elektráren o celkovém výkonu 12 kilowatt a další třetinu stanice čerpá ze slunce. Zbytek zajišťují klasické dieselagregáty. Odpadky putují do spalovny komunálního odpadu. To, co spálit nelze, jednou za tři až čtyři roky odvážejí k likvidaci na palubě ledoborce do Jižní Ameriky.

Na stanici může v období antarktického léta – tedy od konce prosince do začátku března – působit patnáct osob. V této části roku denní teploty vystupují na hodnoty okolo 5 stupňů Celsia. Noční minima pak v létě sahají až k hodnotám -10 stupňů. Obvyklé jsou i četné srážky, většinou sněhové.

Česká stopa v Antarktidě

Úplně první Čech, který se na ledový kontinent podíval, byl Václav Vojtěch. Do Antarktidy se dostal v roce 1929 jako člen americké vědecké expedice pod vedením legendárního Richarda Evelyna Byrda. Další Češi se pak v Antarktidě objevili až v roce 1957. Do roku 1970 jich pak v Antarktidě pracovalo 11, především na ruských a amerických stanicích. Josef Sekyra se pak v roce 1969 jako první Čech dostal i na jižní pól. Ve stejném období ale ukázala země i svou nelítostnou tvář. V roce 1960 při požáru na ruské stanici Mirnyj zahynul český meteorolog Oldřich Kostka. Jeho jméno dnes může každý najít na mapě Antarktidy. Byla po něm totiž pojmenována 1 570 metrů vysoká hora.

Poprvé se čeští vědci v Antarktidě pokusili postavit stanici až v roce 1989. Tehdy se však nepodařilo započít žádný systematický vědecký výzkum. Změna tak nastala až se stavbou stanice Johanna Gregora Mendla v roce 2005. Další čeští vědci se účastní práce v mezinárodních týmech, jejich počet se ale neustále mění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...