Brno zažaluje stát kvůli výherním terminálům

Brno - Brněnští radní se dnes rozhodli rozseknout léta starý spor o povolování takzvaných video loterijních terminálů a podají žalobu na ministerstvo financí. Jádrem sporu je, že obce sice mohou na svém území zakázat výherní automaty, na novější terminály ale pravomoc nemají. Léta proto starostové obcí volají po změně. Rozhodovací pravomoc o terminálech ale nezískali. Radní města Brna teď našli právní kličku ve stávajícím zákonu.

Boj o VLT mezi obcemi a ministerstvem

Zákon o loteriích funguje od roku 1990. V polovině devadesátých let si ale některé obce začaly uvědomovat nebezpečnost patologického hráčství a s tím spojených nepříznivých sociálních dopadů na celou obec a snažily se vliv výherních hracích přístrojů potlačit. Na základě tlaku vyvolaného veřejností byl zákon o loteriích v roce 1998 novelizován (zákonem č. 149/1998 Sb.) a obcím bylo umožněno, aby obecně závaznou vyhláškou mohly výherní hrací přístroje na svém území regulovat a určením nevhodných lokalit jejich provoz prakticky zakázat. Ministerstvo financí si ale nechalo pravomoc rozhodovat o přístrojích, které nebyly v zákonu definovány. Tohoto zmocnění využilo ministerstvo a od roku 1998 převzalo odpovědnost za stanovení podmínek provozování nových druhů hazardních her. Proto se tak v místech, odkud byly obcemi výherní hrací přístroje vytlačeny, začaly objevovat elektromechanické rulety a následně i video-loterní terminály, které povolovalo ministerstvo a obce je nemohly zakázat.

Výherní automat funguje na mince a výherce může vyhrát jen takovou částku, kterou do něj předtím naházel někdo jiný. Oproti tomu novější video-loterijní terminál spolkne bankovky i platební karty, hráči soupeří po celorepublikové síti a blikající jackpot hlásí, že výhra je až 10 milionů korun. Nejzásadnější rozdíl je ale v tom, že zatímco automaty spadají pod rozhodovací pravomoc obcí, terminály schvaluje ministerstvo financí.

2 minuty
Reportáž Evy Lípové
Zdroj: ČT24

Důvod, proč na terminály platí jiná pravidla hry než pro automaty je fakt, že novela zákona o loteriích, která dávala obcím pravomoc pomocí vyhlášky zakázat automaty na svém území vznikla už v roce 1998. Terminály, které se odlišují zejména centrálním systémem řízení, se přitom začaly objevovat až později, tedy po roce 2000. Ministerstvo je proto považuje za naprosto odlišnou záležitost, která kontrole obcí nepodléhá.

Brno: výherní automaty a terminály jsou to samé

Brněnští radní dnes odhlasovali, že město podá kvůli terminálům na ministerstvo financí takzvanou kompetenční žalobu. Mezi automaty a terminály by se prý neměl dělat rozdíl. „Oba dva typy fungují na stejném principu, mají stejné účinky a hlavně naprosto identický cíl,“ tvrdí právní zástupce magistrátu Radek Ondruš.

Zájem o hazard každoročně stoupá

Od roku 1990 zájem obyvatelstva o sázení a sázkové hry trvale roste. Pro porovnání lze uvést, že v roce 1992 bylo v celé České republice vsazeno za všechny loterie a sázkové hry celkem 9,5 mld. Kč, v roce 1997 asi 48 mld. Kč a v roce 2008 již téměř 130 mld. Kč. Každý rok činí tempo růstu celkového objemu vsazených částek cca. 10%. Počet kasin v České republice je přibližně 200 a meziročně roste.

Brněnský magistrát se pro toto tvrzení dokonce vybavil i znaleckým posudkem. V soudním sporu chce magistrát vztáhnout video-loterijní terminály na novelu zákona z roku 1998, která umožnila obcím výherní automaty zakázat. Podle radních pro ně navíc hraje fakt, že v zákoně je použit termín výherní přístroj.

„Zákon podle nás nerozlišuje, že jde o automat nebo terminál - jedná se o výherní hrací přístroj a jeho povolování je v kompetenci obce,“ stojí za svým náměstek brněnského primátora Martin Ander, který s návrhem na podání žaloby do Rady města Brna přišel. „Jsme toho názoru, dle právního posudku, že město brno by mohlo uspět a to v tom smyslu, že rozhodování dle i starého zákona není na ministerstvu financí, ale je v kompetenci města, potažmo městských částí,“ vyjádřil podporu tomuto záměru primátor Brna Roman Onderka.

Revoluční rozsudek, který by mohl rozseknout mnohaletý spor padne na Nejvyšším správním soudu v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...