Brněnské televizní studio slaví abrahámoviny

Brno - Právě před padesáti lety odstartovalo historicky první televizní vysílání z brněnského studia. Historicky prvním pořadem byl čtyřicetiminutový přímý přenos zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Padesátiny brněnského studia České televize se slavily už před necelým měsícem - v sobotu 11. června - v centru Brna na náměstí Svobody. Vzpomínalo se, besedovalo o aktuální tvorbě, ale hlavně křtilo. Sekt zkropil nejprve publikaci mapující padesátiletou historii studia, poté přišla na řadu tramvaj.

Den D v Brně nastal 6. července 1961. Začátky televizního vysílání jsou spojeny s palácem Typos, kde studio sídlí dodnes. Původní dvě místnosti ale přestaly pro potřeby televizního vysílání stačit a studio se začalo rozrůstat.  Kromě Typosu přibývaly prostory i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Původní vysílání bylo výhradně živé, chybělo záznamové zařízení, proto se první pořady nedochovaly.

Brzy si přišli na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad „Brněnský dětský kabaret Jitřenka“, který se stal velmi populárním.

Ten, kdo jako první stál v čele brněnského studia, byl Josef Křivánek. Letošního výročí se však již nedožil, zemřel 13. května 2011 v 81 letech. Bývalý sportovní novinář a spolupracovník ČST Ostrava dostal v roce 1961 za úkol najít programové pracovníky a připravit brněnskou koncepci vysílání. A to rozhodně nebyl jednoduchý úkol, vždyť v té době neměl zkušenosti s televizí prakticky nikdo. Měl ale šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a brněnská televize pod jeho vedením začala vysílat.

Během prvních dvou let získal Josef Křivánek pro Brno dabingové studio a v roce 1963 uvedl na obrazovky na tu dobu nebývale odvážný a kritický publicistický pořad „Mohu do toho mluvit?“, který si získal velkou diváckou oblibu. Ředitelem studia byl Josef Křivánek do roku 1963. Poté působil jako šéfredaktor Rovnosti. Do televize se později vrátil jako zástupce ředitele. V roce 1968 se připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos, odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.

Budoucnost?

V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni na pozemcích, které ČT koupila od Zetoru. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po požáru studia v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob. Studio začínalo s několika zaměstanci, dnes jich v něm pracuje kolem 250. Nové studio by mělo být hotové do konce roku 2013. Výstavba vyjde na 600 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Na stavbu už bylo vydáno územní rozhodnutí, čeká se na vydání stavebního povolení.

Současné brněnské studio je podle jeho ředitele Karla Buriana multiformátové. „I při všech ekonomických složitostech dnešní doby se podařilo zachovat veškerou televizní tvorbu. Jde jak o zpravodajství z regionu, tak o dramatickou tvorbu, ale i o zábavné pořady a samozřejmě o hudební tvorbu ve všech podobách, a také divadelní a náboženskou tvorbu,“ uvedl Burian. Z úspěšných pořadů se zmínil například o Manéži Bolka Polívky a vzdělávací soutěži AZ kvíz nebo o dokumentárních filmech.

K brněnskému studiu podle Buriana patří i dramatická tvorba, například film Alma režisérky Olgy Dabrowské. „Jsem rád, že stále slaví úspěch a drží se na špičce sledovanosti i trvalka brněnského studia, Četnické humoresky,“ uvedl Burian. Tento měsíc začíná Česká televize vysílat z tvorby brněnského studia také dva nové cykly - jednak Pevnosti, o městských opevněních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jednak Zoománii, která je pořadem pro děti o zvířatech.

Novinky z Brna

Brněnské studio chystá také několik novinek. Připravuje natáčení televizní pohádky Sněžný drak v režii Eugena Sokolovského mladšího. Natáčet se bude v létě a v zimě. Na podzim se do do Brna vrátí režisér Vladimír Michálek, který bude točit televizní film Posel. Redakce zpravodajství po prázdninách rozšíří cyklus připravovaný ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv.

K 50. výročí existence svého brněnského studia Česká televize vydala i knihu, kterou v červnu slavnostně pokřtila. Kniha mapuje začátky studia, improvizované vysílání ze srpna 1968 i současnost televizní tvorby.

  • Vysílání z Dělnického domu v Brně Židenicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2626/262574.jpg
  • Televizní kamera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3239.jpg
  • Televizní studio autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187033.jpg
  • Ryška a Pilařová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2235/223464.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...