Brněnská filharmonie obohatí letošní sezonu o jazz

Brno – Filharmonie Brno vstupuje do nové sezony s novými nápady. Klasický repertoár určený věrným abonentům chce doplnit i o moderní projekty, které mají přilákat mladé posluchače. Na ty cílí například přesahové projekty v Galerii Vaňkovka, kde filharmonie vystoupí třeba s Idou Kelarovou nebo Plastic People. Především mladým je určeno i jazzové abonmá, které do Brna přiveze špičky současné jazzové muziky.

„Do nové sezony vstupujeme samozřejmě s klasickou nabídkou, zmíním třeba Wagnera. Na tu přijde samozřejmě většina našich posluchačů. Nicméně se stále snažíme lákat nové publikum a jednou z  cest je spuštění dvou nových abonentních řad, jedna z nich je Jazz a World Music,“ vysvětlila ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Jazzové abonmá přiveze do Brna to nejlepší ze současné světové produkce tohoto žánru. Pod názvem World Music se zase skrývá etnická hudba. „Doufáme, že když si vyslechnou špičkového jazzového klavíristu, tak třeba o týden později přijdou i na špičkového klasického klavíristu. Ta vzdálenost už pak tak velká není,“ dodala Kučerová. 

Velký úspěch slaví i netradiční koncerty v Galerii Vaňkovka, které filharmoniky propojují s nečekanými interprety. Loni takto vystoupili například s vokálním kvartetem 4TET. „Letos se představí třeba Ida Kelarová se svým romským projektem Čavorenge, kde zahraje i filharmonie, objeví se tam i Plastic People of the Universe s filharmonií, objeví se původní symfonická skladba od Pink Floyd, čistě americký večer s projektem pro stepaře…je to pořád založené na zvuku velkého orchestru, který má přesah do jiných sfér,“ dodala Kučerová. 

3 minuty
O Filharmonii Brno hovoří muzikolog Jan Špaček
Zdroj: ČT24

Elán brněnských filharmoniků chválí i odborníci. „Byla tu taková lehká krize, kdy filharmonie nebyla schopná najít šéfdirigenta, což se nyní změnilo. Už vlastně tři nebo čtyři roky tu máme Aleksandara Markoviće a jeho vliv je velmi příznivý. Není to jen šéfdirigent-figura, on opravdu dokáže s tím orchestrem pracovat,“ pochválil muzikolog Jan Špaček. Podle něj je brněnský první orchestr v nejlepší kondici za poslední dvě desetiletí, i když mu trochu vyčítá, že v plné sestavě nehraje filharmonie příliš často. 

„Pestrost je mnohem výraznější než dříve a podařilo se tam propašovat několik opravdu zajímavých kousků, které Brno ještě neslyšelo. Celkově bych to hodnotil jako přínosné a po dlouhých letech v Brně začala fungovat dramaturgie jako institut.“

Jan Špaček, muzikolog

Příznivci současného šéfdirigenta Markoviće si mohou oddechnout, po dohodě s vedením filharmonie zůstane v Brně až do roku 2016. S velkými koncerty pro plný orchestr je ale podle ředitelky problém. „Brněnská filharmonie je jedno z největších těles ve střední Evropě. Kde nejvíc zazáří, jsou ty velké, pozdně romantické kusy. Čím je ale orchestr ambicióznější, tím víc se to tluče s jeho podmínkami. Všechny ty velké klusy, které hraje třeba stočlenný ansámbl, se tísní v Besedním domě. A pak přijedou do nádherných akustických sálů v cizině a zní to úplně jinak,“ upozornila Kučerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...