AVÍZO: Výstava fotografií Karla Cudlína v Horních Počernicích

V Horních Počernicích na Chvalském zámku proběhne od čtvrtka 16. února do neděle 18. března výstava fotografií Karla Cudlína nazvaná Fotografie 2001 - 2011. Průřezová výstava přibližně 50 fotografií vtáhne návštěvníky do konkrétních příběhů obyčejných lidí a styl fotografie připomene časy, kdy reportážní a dokumentární fotografie byla víc než televizní či rozhlasové zpravodajství. Právě takto vypadá svět nového tisíciletí a životy lidí v něm. Vernisáž za účasti autora, občana Horních Počernic, se uskuteční v úterý 21. února v 18 hodin.

Karel Cudlín, v minulosti oficiální fotograf prezidenta Václava Havla, se s lehkou ironií považuje za představitele vymírající formy fotografie. A opravdu: porovnáme-li polovinu 20. století, kdy dokumentární fotografie dosahovala vrcholu svého vlivu, s dneškem, vidíme dva odlišné světy. Informační role reportážní fotografie neustále slábne. Obrázkové časopisy, pro které dříve pracovali nejlepší fotografové, dnes téměř vytlačilo zpravodajství v televizi a na internetu. Fotografy „lovící“ své záběry přímo na ulici, vystřídali aranžéři uměle komponovaných fotografických ilustrací. To ale neznamená, že by dokumentární fotografie vymírala či byla nahraditelná. Pouze se změnily její možnosti a její význam.

Karel Cudlín - Baku
Zdroj: ČT24/Karel Cudlín

Dobře to dokládají i Cudlínovy fotografie. Jejich témata jsou na první pohled stejně málo trendy jako forma černobílých dokumentárních snímků. Jsou na nich věci, o kterých sice něco tušíme, ale většinou o nich nechceme vědět: životy lidí, na které z perspektivy západního civilizačního žebříčku nahlížíme shora, místa, kde se nepíší dějiny a kam nejezdí točit světové televizní štáby.

Karel Cudlín - Tel Aviv
Zdroj: ČT24/Karel Cudlín

Zdálo by se, že Cudlínovým hlavním zájmem je propátrávat oblasti, kde se nic převratného neděje. Jenže se děje. Karel Cudlín nefotografuje zanikající exotický svět. Ta místa ve skutečnosti nemají kam zmizet, pouze se transformují a jsou hybatelem změn v dalších částech světa. Lidé z východu a jihu touží po životních standardech západních a severních zemí. Ti ze západu naopak s nostalgií a snad i závistí nahlížejí na tradiční způsob života, zatím nenarušený globální civilizací.

Cudlínovy fotografie zachycují napětí mezi starým a novým světem, mezi snem a realitou.

Dobře si to uvědomuje právě u průřezových výstav, jako je tato. I když víme, kdy a kde byly fotografie pořízeny, jejich konkrétní příběhy, důležité například pro časopiseckou reportáž, výstava smazává. Zůstávají obrazy, jejichž dokumentaristický základ je posunut do obecného sdělení: takto vypadá svět nového tisíciletí a životy lidí v něm.

Životopis umělce
Mgr. Karel Cudlín
Narodil se 28. 6. 1960 v Praze.
Svobodné povolání, spolupracuje s vydavatelstvími a nakladatelstvími v ČR a v zahraničí, v současné době převážně pro týdeník Respekt. Externě působí jako pedagog na pražské FAMU. V letech 1997-2002 byl jedním z oficiálních fotografů presidenta republiky Václava Havla. Jeho hlavním zájmem je humanistická dokumentární fotografie. Pracuje v cyklech.

Vzdělání: Gymnázium, Střední škola sociálně-právní, v roce 1987 absolvoval FAMU katedru Umělecké fotografie.

Umělecká stipendia:
1990,1992 Unie výtvarných umělců
1991 Nadace pro umění Dr. Anny Fárové
1994 Český literární fond
1996,1997 Nadace České foto
1999 Grant primátora hlavního města Prahy
2005 Grant primátora hlavního města Prahy

Díla zařazená ve veřejných sbírkách:
UMPRUM Praha
Moravská galerie Brno
Ludwig museum Kolín nad Rýnem
Muzeum Zdi Berlín
Victoria a Albert Museum Londýn
Museum d‘Elysse Lausanne

Samostatné výstavy:
V Praze (1983,1987,1988,1991,1993,1997,1999,2000,2001,2003, 2004, 2006,2011)
V posledních patnácti letech samostatně vystavoval např. ve Francii, Německu, Rakousku, Bulharsku, Moldávii, Rumunsku, Chorvatsku, Ázerbajdžánu, Izraeli, Holandsku, Slovinsku, Španělsku, Itálii, Kypru a USA.
Účastnil se více než čtyřiceti společných výstav instalovaných v šedesáti městech Evropy a USA.

Ve všech ročnících Czech Press Photo dostal sedmnáct ocenění (např. pět prvních cen v jednotlivých kategoriích, cenu firmy Kodak a dvakrát grant primátora hl. m. Prahy).

V roce 2008 obdržel cenu Revolver Revue.

V roce 1994 vydalo nakladatelství Torst jeho monografii, 1998 nakladatelství Argo knihu „Izrael 50“ (společně s J. Marcem), v roce 2001 vydalo nakladatelství Torst  druhou monografii. Roku 2005 vyšla kniha o Národním divadle, v roce 2008 kniha „Cestou na východ“ s texty Jáchyma Topola v nakladatelství Torst. V roce 2010 vyšla kniha o architektuře Prahy 3 s texty Zdeňka Lukeše. V roce 2011 vydala Židovská obec v Praze knihu o Hagiboru.

Zuzana Foglarová, Horní Počernice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...