AVÍZO: Noc mladých výzkumníků na pardubickém zámku

V úterý 8. dubna se nádvoří a Rytířské sály pardubického zámku promění v improvizované vědecké laboratoře. Univerzita Pardubice ve spolupráci s partnery zde pořádá Noc mladých výzkumníků, během níž seznámí veřejnost se zajímavostmi ze světa vědy a techniky. Tajuplná noc plná zážitkových dílen začíná v 16 hodin a potrvá až do půlnoci.

Bohatý program vědecké noci připravilo všech sedm fakult Univerzity Pardubice spolu s Východočeským muzeem v Pardubicích a Hvězdárnou barona Artura Krause Domu dětí a mládeže Alfa Pardubice a Astronomickou společností Pardubice. Na třinácti nejrůznějších stanovištích se návštěvníci mohou vžít do řady vědeckých profesí a vyzkouší si, co práce vědců a nadšenců obnáší.

„Chemici si ve své alchymistické dílně připravili nové pokusy. Ukáží třeba sopku na stole a plazící se potvůrky. Nabídnou také mikroskopování krystalů a pozvou děti na vyrobenou zmrzlinu. Také vysvětlí, jak se dají využívat elektrické i optické vlastnosti polovodičů,“ přiblížila program Noci mladých výzkumníků na pardubickém zámku koordinátorka akce Ing. arch. Iva Svobodová.

Kromě nejrůznějších chemických pokusů zaujmou návštěvníky také ostatní fakulty. Ty si pro ně připravily např. kreativní matematické dílny, v nichž se dozví, jak se vypořádat s chaosem a řádem čísel, nebo soutěž „Jak se stát milimilionářem“. Elektrotechnici pozvou na 3D animace a informatici na hrátky s roboty. Se zdravotníky se na svět podívají opileckýma očima nebo zestárnou s modelem stáří.

„Restaurátoři, kteří jsou na zámku jako doma, přiblíží techniky průzkumu uměleckých děl a pracovníci z dopravní fakulty si na nádvoří zprovozní kovářskou a svářečskou dílnu. Navíc bude možné s pracovníky Hvězdárny barona Artura Krause pozorovat na valech pardubického zámku planety Mars, Jupiter a blízké dvojhvězdy,“ doplnila Iva Svobodová.

Na vědecké noci nebude chybět ani kulturní program. Postarají se o něj studenti Fakulty filozofické, kteří si na večer připravili dvě představení – Ukradený meloun a pohybové divadlo Energie. Chybět nebude ani četba vědecko-populárních knih pro děti i dospělé nebo přednáška o netopýrech RNDr. Vladimíra Lemberka z Východočeského muzea Pardubice.

Načerpat tajuplnou atmosféru, podtrženou světlem kovářské výhně, procházet zámeckými sály a současně se dozvědět mnoho zajímavostí během bohatého programu plného zábavy a vědeckých pokusů bude možné již v úterý 8. dubna. Noc mladých výzkumníků startuje v prostorách pardubického zámku v 16 hodin odpoledne a potrvá do pozdních nočních hodin. Vítáni jsou všichni zájemci bez rozdílu. Vstup je volný.

Zdenka Černá, Univerzita Pardubice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...