Automotodrom je ve ztrátě, Velká cena je opět ohrožena

Brno – Budoucnost Velké ceny na brněnském Masarykově okruhu je stále nejasná.  Automotodrom Brno, který Grand Prix hostí, zakončil letošní závody se schodkem 40 milionů korun. Největší motocyklistické soutěži chybí stejně jako loni peníze na další ročník. Konkrétně na takzvaný zalistovací poplatek. Ten musí zaplatit promotérské společnosti Dorna, která mistrovství světa pořádá.

Vedení Masarykova okruhu jednalo už v září o dalším ročníku závodů s ministerstvem školství, které Grand Prix v minulých letech podporovalo, loni například 30 miliony korun. Zatím ale nemá nic jiného než příslib. „Pan ministr Fiala nám už řekl, že Grand Prix podpoří, ale neřekl jakou částkou. Takže se můžeme pouze dohadovat, jestli bude částka vyšší, stejná, nebo nižší. To by pro nás byla katastrofa,“ uvedla ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová. 

Důvodem jejích obav je fakt, že letošní Grand Prix skončila v hluboké čtyřicetimilionové ztrátě. Podle Ulmanové za to může kromě vysokého zalistovacího poplatku i špatné počasí. Kvůli němu totiž do Brna přijelo o 26 tisíc diváků méně. 

Bilance Grand Prix ČR

2011 - ztráta 31 milionů Kč, 238 tisíc diváků
2012 - ztráta 40 milionů Kč, 212 tisíc diváků

Přibližně sedmdesát miliónů na poplatek, které Automotodromu poslední roky na zalistovací poplatek chybí, hodlá jeho vedení získat nejen od ministerstva, ale také od Brna a Jihomoravského kraje. Už při loňských závodech se přitom ukázalo, že se bez dotace neobejde. Poslední dva ročníky nakonec zachránila dotace od výše zmíněných institucí. 

Jestli se Automotodromu podaří politiky přesvědčit i letos, by mohlo být jasné na začátku prosince. Jejich snažení jim ale znesnadňuje například postoj ministerstva financí v čele s Miroslavem Kalouskem (TOP 09), který už v minulých letech několikrát odmítl akci podpořit. „Nevidím jediný důvod, proč by daňoví poplatníci měli Grand Prix dotovat,“ řekl Miroslav Kalousek například při loňské žádosti o podporu. Představitelé Automotodromu ale namítají, že Česko je jedinou zemí, kde na mistrovství světa nejdou peníze z veřejných zdrojů. 

Kdo podpoří Grand Prix?

Brno - 10 milionu Kč
Jihomoravský kraj - 10 milionů Kč
MŠMT ?

Navíc se právě státu podle organizátorů pořádání takové akce vyplatí. „Každý z 238 tisíc diváků v souvislosti s Velkou cenou utratí asi 4 tisíce korun za vstupné, ubytování, jídlo a zábavu. Za čtyři dny šampionátu tedy do státní kasy jen na DPH přiteče 100 milionů korun. Při odpočtu zalistovacího poplatku by tak stát zůstal stále v plusu,“ dodávají pořadatelé Grand Prix. 

Ačkoliv je ale brněnská Grand Prix nejnavštěvovanějším závodem tohoto podniku na světě, skončila v minusu i v roce 2011. I přesto, že na okruh tehdy dorazilo 238 tisíc diváků, stomilionový příjem nepokryl všechny náklady akce. 

Na začátku celého problému byla změna evropské legislativy, která v roce 2005 omezila reklamu na území Evropské unie. Velkou cenu tak připravila o generálního sponzora. Od roku 2009 se navíc zdvojnásobil zalistovací poplatek, který nyní ohrožuje pokračování Velké ceny.

Okruh, který je tradicí u nás i ve světě

Historie Masarykova okruhu se začala psát 28. října 1930, kdy zazněl výstřel pro start prvního závodu. Trasa okruhu tehdy vedla po asfaltu, betonu, ale také dlažebních kostkách. První ročník mistrovství světa se uskutečnil v roce 1965. Od té doby patří mezi tradiční seriály Moto GP. Původně okruh dosahoval téměř třiceti kilometrů, trend v motocyklistice však vyžadoval kratší a rychlejší tratě, což vedlo k výstavbě uzavřené dráhy v roce 1987. Dnes s délkou 5,4 kilometrů je třetí nejdelší dráhou za malajským Sepangem a britským Silverstonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...