Armádu spásy nejvíce potřebuje Ostrava

Ostrava - Už dvacet let funguje v České republice Armáda spásy. Pracují v ní téměř čtyři stovky pracovníků, z toho celá čtvrtina v Ostravě. V Moravskoslezském kraji je totiž potřebnost sociálních služeb vyšší než ve zbytku republiky. V posledních letech navíc lidí bez domova přibývá a právě Armáda spásy je úspěšně vrací do normálního života. Třiadvacetiletá Iva Podlužanská žije v azylovém domě v Ostravě už sedm měsíců - i s ročním Štěpánem. Utekla od manžela, který ji bil, a plánuje takhle žít ještě dva a půl roku, než jí skončí mateřská.

„Potom, co jsme se rozešli s manželem, tak mi nic jiného nezbylo, protože tady nemám rodinu a ani se s ní nestýkám,“ popisuje svou bezvýchodnou situaci. Přivydělává si na brigádách, aby malého Štěpánka o nic neošidila. Matek s dětmi je v azylovém domě Armády spásy na Fifejdách deset, a kromě nich zde žijí i ženy bez dětí, mezi nimi dvacetiletá Zuzana.

Ta doma nevydržela kvůli hádkám s rodiči, přestěhovala se do podnájmu, ale přišla o práci a tím i o peníze na bydlení. Přestože ještě novou nenašla, chce se postavit na vlastní nohy a v pondělí se z azylového domu stěhuje. „Tady mi opravdu pomohli, starali se všichni, pečovatelky, sociální pracovníci,“ říká vděčně Zuzana Horváthová. Armáda spásy u nás pomáhá už dvacet let, právě v Ostravě je nejvíc pracovníků – kolem stovky, pracují v šesti azylových domech. „Bezdomovectví a chudoba tento kraj poznamenaly hodně. Jak ten průmysl šel do útlumu, přišli lidé o práci, pak o bydlení,“ potvrdila mluvčí Armády spásy ČR Pavla Vopeláková.

Za poslední rok a půl přitom lidí bez domova přibývá, a to hlavně kvůli dluhům. „Většina tady přijde zubožená, potřebuje si na chviličku odpočinout, získat sebejistotu a tu získává právě u nás,“ poukazuje na důležitost podobných zařízení vedoucí azylového domu Marcela Stryjová. Problém přitom sociální pracovníci vidí hlavně v nedostatku sociálního bydlení, v azylových domech se totiž snaží lidi bez domova udržet co nejkratší dobu. Zároveň zdůrazňují i prevenci, dostat bezdomovce zpět do společnosti je totiž až osmkrát nákladnější než jim bydlení udržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...