Archiv ukrýval ztracený historický testament

Brno – Unikátní nález se podařil Tomáši Černušákovi z Moravského zemského archivu v Brně. V archivních materiálech objevil závěť jednoho z nejvýznamnějších moravských šlechticů Vratislava II. z Pernštejna. Testament z roku 1572 byl léta považován za ztracený, listina přitom ležela v archivu netknutá přes 400 let.

Když v roce 1582 zemřel Vratislav II. z Pernštejna, byl jeho majetek rozdělen podle závěti, kterou šlechtic sepsal o deset let dříve. Listina pak byla uložena mezi soudní spisy a upadla na dlouhých 400 let v zapomnění. Až nedávno ji ve fondu Moravského zemského archivu v Brně objevil historik Tomáš Černušák. „Ladem tam ležela od té doby, co zemští úředníci závěť po smrti Vratislava z Pernštejna v roce 1582 zapsali do zemských desek. Patrně o rok později ji vložili do registratury zemského soudu a tam zůstala až doteď,“ popsal nález Černušák. 

Testament, který řeší majetkové vztahy, sepsal sám Vratislav vlastní rukou v roce 1572. Dokumenty v té době vznikly dva. „Jeden z nich se týkal Království českého, druhý je určen pro Markrabství moravské. V každém z nich zabezpečuje svoji rodinu, zatímco ten český se týká spíš jeho manželky, moravský testament zabezpečuje jeho děti,“ uvedl historik. K dokumentu Pernštejn připojil svou pečeť a pečeti šesti moravských šlechticů, kteří byli svědky závěti.

2 minuty
O vzácné listině hovoří historik Tomáš Černušák
Zdroj: ČT24

Testament je napsaný na pergamenu 60 krát 60 centimetrů. Text je ve staročeštině, jazyk je dobře srozumitelný. „Problém je v tom, že Vratislav z Pernštejna měl zřejmě poněkud vypsanou ruku, a proto je závěť jen velice obtížně čitelná,“ přiznal s úsměvem Černušák. 

Dokument je od včerejška v rukou restaurátorů, kteří se jej pokusí narovnat a konzervovat. „Naštěstí není listina nijak zvlášť poškozená, takže může následovat mechanické čištění. Potom zvlhčením v klimatizační komoře a následným zatížením a vysušením docílíme toho, že listina zůstane pěkně narovnaná,“ řekla restaurátorka z Moravského zemského archivu Libuše Dobešová. 

Vratislav II. a Pražské Jezulátko

Nejslavnější pražská a zřejmě i tuzemská soška má k Vratislavovi II. blíž, než by se mohlo zdát. Když se Vratislav roku 1556 ženil se španělskou vévodkyní Marií Manrique de Lara, dostala jeho nová žena sošku Jezulátka od své matky jako svatební dar. Jejich dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Na 47 centimetrů vysokou postavičku Jezulátka se do Prahy sjíždějí tisíce turistů a věřících z celého světa.

Zdroj: Stránky Pražského Jezulátka

Jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby 

Vratislav II. z Pernštejna ve své době výrazně ovlivňoval českou i moravskou zemskou politiku. „Byl to významný spolupracovník habsburských panovníků a působil také v důležité funkci nejvyššího českého kancléře,“ objasnil Černušák. Rodovým sídlem Pernštejnů byl stejnojmenný hrad, rod ale vlastnil i řadu dalších statků roztříštěných po Moravě i Čechách.  „Vratislav byl zadlužený, po jeho smrti už význam rodu upadal. Žádný z jeho potomků už nedosáhl významu Vratislava II. z Pernštejna,“ dodal historik. Nutno dodat, že potomci mocného šlechtice na znovunabytí slávy moc času neměli – pouhých 49 let po smrti Vratislava II. Pernštejnové vymřeli po meči. 

Vratislav II. z Pernštejna

Vratislav II. řečený Nádherný se narodil roku 1530 a za svůj život se stal jedním z předních šlechticů své doby, zastával post diplomata a nejvyššího kancléře českého království. 

Ve svých 13 letech byl poslán do Vídně, kde se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. S ním navštívil Brusel, zúčastnil se šmalkaldské války a doprovázel ho do Španělska, kde prožil čtyři roky. V září 1555 se ve Vídni oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské. Jejich manželství bylo velice plodné. Narodilo se jim celkem 21 dětí, 8 synů a 13 dcer, řada z nich ovšem zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan, Maxmilián a osm dcer. 

Vratislav vydatně podporoval umění a vědu. Nakupoval obrazy věhlasných malířů, stavěl a renovoval zámky na svých panstvích a zakládal parky a vodní díla. Zemřel náhle na lodi při plavbě po řece Dunaji u Lince. Smrtí jeho vnuka Vratislava Eusebia roku 1631 Pernštejnové vymřeli po meči

Zdroj: Wikipedie

  • Zlomek pečeti Pernštějnů zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328144.jpg
  • Vzácnou listinu čeká ošetření od raurátorů zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328141.jpg
  • Dokument teď budou zkoumat odborníci zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328147.jpg
  • Unikátní nález se podařil Tomáši Černušákovi z Moravského zemského archivu v Brně zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3282/328140.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...